Katalog CNZ

Katalog CNZ se začíná plnit. Je to moc pěkný nápad. Porovnání všech systémů popsaných jako dlouhodobé digitální úložiště ukazuje, že OAIS u nás není pro nikoho problém:-) Zcela jistě tam ještě několik dalších komerčních systémů chybí - jako Sefira a jejich Obelisk nebo AIP Safe.

http://katalog.cnz.cz/products-comparison?compare_product_list=9%7C16%7C19%7C22%7C28

Kvalita informací v katalogu je zajištěna odbornou redakcí složenou z lidé z firem a zájmových sdružení, která by měla prý také dohlížet na spory.

Nejlepší úvod do OAIS - ISO 14721 - česky

Jeden z nejlepších textů o OAIS od Briana Lavoie, který vyšel jako DPC Technology Watch Report (druhé vydání v říjnu 2014) je k dispozici česky.

Jde o DPC zatím neschválený draft překladu. Ředitel DPC a autor byli tak laskavi, a souhlasili s tím, že v rámci projektu LTP Pilot můžeme překlad pořídit. Vyhradili si však právo provést peer review hodnocení překladu podle standardů DPC. To ještě neproběhlo.

Chtěl bych tímto ještě jednou poděkovat kolegům, kteří text pročetli a upozornili na četné chyby, nedostatky a opomenutí. Především Miroslav Bartošek, Jan Hutař, Andrea Miranda a Michal Konečný (z projektu LTP Pilot) textu věnovali velkou pozornost. Zvláštní dík patří také panu Karlu Kouckému ze SOA Praha, za čas, který textu věnoval.

Odpovědnost za nedostatky překladu padá na hlavu překladatele, stejně jako za některá v podstatě redakční rozhodnutí.

Věřím, že česká verze Úvodu do OAIS od Briana Lavioe zpřístupní problematiku digital preservation širšímu okruhu zájemců.


Přímý odkaz:
https://drive.google.com/file/d/0BzOLuOh094X8ejZ0NHVOY3VuOTg/view

Přeloženo z Technology Watch Report 14-02: The Open Archival Information System (OAIS) Reference Model: Introductory Guide (2nd Edition), Brian Lavoie

První nápady na webu k revizi OAIS

Už jsme tu upozorňovali na to, ze DPC spustila web, kde by se měly shromažďovat nápady a požadavky na revizi OAIS pro další kolo revize ISO 14721.

Na wiki se mezitím začínají objevovat první zajímavé poznámky. Určitě stojí za to se podívat na lepší vizualizace OAIS (viz dole) nebo na návrhy Dánské Královské knihovny s vrstvením OAIS systémů.

Zapojte se aktivně do revize OAIS!

OAIS je bezesporu nejdůležitějším standardem v oblasti dlouhodobé archivace. Existuje bezmála 20 let jako model, a od roku 2002 jako ISO 14721. Bez OAIS by nebyly METS a PREMIS, standardy jako ISO 16363, ISO 169191, PAIS a PAIMAS, nebyly by systémy jako Archivematica, Rosetta nebo Preservica a mnoho dalších. O jeho významu není pochyb, ačkoli můžeme debatovat o různých detailech a nejasnostech.

V roce 2017 by mělo proběhnout další kolo revize standardu OAIS, a protože byl od počátku zamýšlený jako  "otevřený" ve smyslu "vznikající v otevřeném fóru", je nyní šance se aktivně zapojit do toho, jak bude OAIS v budoucnu vypadat.

DPC spustila portál OAIS community (http://wiki.dpconline.org/index.php?title=OAIS_Community), kde se může každý vyjádřit k tomu, jak jeho instituce OAIS využívá a kde bude možné sledovat, kam review směřuje.

Úvodní slovo organizátorů:
http://wiki.dpconline.org/index.php?title=About_the_OAIS_Community_Forum

Falling Though the Cracks: Digital Preservation and Institutional Failures - video [Jerome McDonough]

Jerome McDonough a jeho přednáška dostupná jako video. Mluví o tom, zda knihovny, muzea a archivy jsou opravdu schopné poskytovat dlouhodobou ochranu digitálních dat v oblasti kultury. 

Falling Though the Cracks: Digital Preservation and Institutional Failures from CNI Video Channel on Vimeo.

Brian Lavoie - druhé vydání úvodu do OAIS

Po více než deseti letech byl znovu revidován úvod do OAIS od Briana Lavoie. Vyšel jako DPC Technology Watch Report:

Read Brian Lavoie’s Technology Watch Report ‘OAIS Introductory Guide (2nd Edition)’ now.

OAIS systems AIP modeling – do we need Common AIP exchange format?

In my career in long-term preservation I had the chance to look under the skin of several systems developed with the aim to fulfill the OAIS reference model. During couple of years, I became familiar with Rosetta, SDB, RODA, one home grown system in Slovakia, more briefly with some other one customer or home tailored solutions. Joining the LTP-Pilot project at Masaryk University in Brno I started to look more closely at Archivematica as this is the focus of the project (and of other projects in Czech Republic as well – Archivematica is supposedly used in the National Archives of the Czech Republic; National Film Archives and Library of the Academy of Sciences are looking at this system too).

The OAIS - ISO 14721 - describes functional entities and information model. For some reason I tend to feel that to understand an OAIS system is always very useful to start with the information model.  I.e. to understand how are the information types described in OAIS mapped to AIP, how can the SIP be structured and how is it converted to AIP, what is possible to do with the AIP later on inside the repository. The AIP modeling expresses the long-term preservation philosophy of the OAIS system creator, and constraints also possible functionality of the system.

Seeing x-th system with the same ambitions (be the “OAIS system”) I realized that there are quite some differences between them on the level of AIP data model. If we see during 10 years of existence of the OAIS such different approaches as RODA FOXML based model,  Archivematica Bagit based model, or systems using METS or non-METS simple and single metadata containers like Rosetta or SDB and other, not mentioning other appraoches like SPAR in BNF, how can we expect some level of interoperability in 50 years time? How do we expect to migrate the AIPs from system to system? Does that mean that we will throw the old repository metadata in a provenance bag, and take only some information to build new AIPs? Or should we have bigger ambitions and want to map maximum of the audit and provenance information into the new systems?

I was always rather skeptical to practical usability of the abstract models like the Trustworthy digital object. But should we not really strive to model some “Common AIP Exchange Format” or have and AIP exchange method standard that would enable fast system to system exchange of the AIPs preserving maximum of the information? I don’t know if the TIPR (http://wiki.fcla.edu/TIPR/1) project resulted in practical implementations, but Repository Exchange Package could be a way to look at the problem. But this project seems to be territorially focused and ended by 2011 without any further steps to enlarging the user community.

If we look at the LTP repositories environment in 50 years time, we can expect each AIP being migrated twice between different systems. Shouldn’t we have clear and common idea about what is to be preserved in these migrations? Shouldn’t this be also explicitly described in widely accepted standard?

ČSN ISO 16363 a 14721 - klíčové normy česky

Tak jsme se dočkali překladu dvou klíčových norem z oblast dlouhodobé archivace.
V srpnu byla vydána ČSN ISO 14721, aka OAIS a teď v říjnu ČSN ISO 16363.

Ke koupi třeba tady:
http://shop.normy.biz/detail/96148
http://shop.normy.biz/detail/95767

Andrea Fojtů vypsala z OAIS překlady klíčových termínů, takže, zapomeňme na migrace a transformace, replikace, a autenticitu. Aspoň že nám zůstala "informace" a "data":

access functional entity ­ funkční celek zpřístupnění
access rights information ­ informace o přístupových právech
access aid ­ pomůcka pro zpřístupnění
access collection ­ sbírka pro zpřístupnění
access software ­ software pro zpřístupnění
adhoc order ­ jednorázová objednávka
administration functional entity ­ funkční celek správy
AIP edition ­ vydání balíčku AIP
AIP version ­ verze balíčku AIP
archival information collection AIC­ archivní informační zbírka
archival information package AIP ­ archivní informační balíček
archival information unit AIU ­ archivní informační jednotka
archival storage functional entity ­ funkční celek archivního uložení
archive ­ archiv
associated description ­ pridružený popis
authenticity ­ hodnověrnost
collection description ­ popis sbírky
common services ­ základní služby
consumer ­ koncový uživatel
content data object ­ datový objekt s obsahem
content information ­ informační obsah
context information ­ informace o souvislostech
co­operating archives ­ spolupracující archivy
data  data
data dictionary ­ datový slovník
data dissemination session ­ spojení pro šíření dat
data management functional entity ­ funkční celek správy dat
data management data ­ data o správě dat
data object ­ datový objekt
data submissions sessions ­ spojení pro dodávání dat
derived AIP ­ odvozený AIP
descriptive information ­ popisná informace
designated community ­ určená komunita
digital migration ­ přesun digitálního obsahu
digital object ­ digitální objekt
dissemination information package ­ výstupní informační balíček
event based order ­ rámcová objednávka
federated archives ­ sdružené archivy
finding aid ­ pomůcka pro vyhledávání
fixity information ­ informace o neporušenosti
global community ­ společná komunita
independently understandable ­ srozumitelný sám o sobě
information ­ informace
information object ­ informační objekt
information package ­ informační balíček
information property ­ vlastnost informace
information property description ­ popis vlastnosti informace
ingest functionality entity ­ funkční celek příjmu
knowledge base ­ znalostní základna
local community ­ lokální komunita
long term ­ dlouhá doba
long term preservation ­ dlouhodobé uchovávání
management ­ vedení
member description ­ popis člena
metadata ­ metadata
non-reversible transformation ­ nevratný převod
open archival information system ­ otevřený archivační informační systém
order agreement ­ dohoda o objednávce
ordering aid ­ pomůcka pro objednávání
other representation information ­ ostatní vysvětlující informace
overview description ­ celkový popis
package description  popis balíčku ­ 
packaging information ­ informace o zabalení
physical object ­ fyzický objekt
preservation description information ­ informace o uchovávání
preservation planning functional entity ­ funkční celek plánování uchovávání
producer ­tvůrce
provenance information ­ informace o původu
reference information ­ informace o identifikátorech
reference model ­ referenční model
refreshment ­ obnova
repackaging ­ přebalení
replication ­ kopírování
representation information ­ vysvětlující informace
representation network ­ síť vysvětlujících informací
representation rendering software ­ software pro zobrazení vysvětlujících informací
retrieval aid ­ pomůcka pro získávání
reveresible transformation ­ vratný převod
search session ­ spojení pro vyhledávání
semantic information ­ informace o významu
structure information ­ informace o uspořádání
submission agreement ­ dohoda o dodávání dat
submission information package ­ vstupní informační balíček
succession plan ­ plán nastupnictví
transformation ­ převod
transformational information property ­ převáděná vlastnost informace
unit description ­ popis jednotky

Norma ISO 14721:2012 česky už v srpnu 2014

http://www.csnormy.cz/norma/58920

Netuším, jak bylo naloženo s většinou připomínek, na které přišla odpověď "přeloženo ještě jinak" apod. Pro pořádek zde dokumenty s vypořádáním připomínek.

Vypořádání připomínek k  překladu ISO 14721
https://drive.google.com/file/d/0B9Ah7Og9gY_OdW8yWmxXWnZFNDA/edit?usp=sharing

Vypořádání připomínek k překladu ISO 16363
https://drive.google.com/file/d/0B9Ah7Og9gY_OSVVWMUJZdkphWHM/edit?usp=sharing

Norma OAIS oficiálně vydána ve slovenštině!

Jako STN ISO 14721 byla norma ISO 14721:2012 oficiálně publikována ve slovenštině 1.6.2014.

http://www.sutn.sk/eshop/public/standard_detail.aspx?id=118668

Velmi zajímavé prezentace z workshopu "Preservation at scale" při konferenci iPRES 2013

Po konferenci iPRES 2013 proběhlo několik workshopů. Z těch zajímavějších se chceme vrátit k tomu s názvem "Ochrana ve velkém měřítku", kde prezentovali své příspěvky zástupci institucí, které provádějí dlouhodobou digitální ochranu na velkých objemech dat. Většinou jde o národní knihovny nebo archivy, univerzity nebo výzkumné instituce. Prezentace jsou dostupné na google docs tady https://docs.google.com/document/d/1x-1e6SbgkULin3lJ6o0G26iBmjzzHj9v4Argy_-4eV0/edit?usp=sharing.

Za pozornost stojí prezentace Marcela Rase z Královské knihovny Nizozemí. Popisuje v ní přechod od long-term preservation systému DIAS na jejich nový LTP systém v letošním roce. Mluví také o tom, jak digital preservation ovlivňuje chod celé knihovny a její organizační strukturu. Doslova říká: "Digital preservation and permanent access has become the core of the library process". Přesně tomuto se české knihovny a archivy dle mého názoru stále brání a myslí si, že digital preservation je záležitostí jednoho oddělení nebo odboru. Není. Marcel Ras nakonec shrnuje:

• Preservation is not just ingest, storage and technique

• It demands for long-term organizational commitment

• It requires continuous research

• It requires substantial investments in infrastructure and up-to-date expertise and skills

• It brings organizational changes

• It asks for constant rethinking

• It demands for flexibility

• It demands maturity of the organisation

Z pohledu technického řešení long-term preservation systémů jsou zajímavé také prezentace Tobiase Steinkeho z NK Německa, který popisuje jejich nové workflow pro ingest. Podobně také prezentace, kterou přednesla Andrea Goethals z Harvardské univerzitní knihovny, která popisuje jejich long-term preservation systém, kterému říkají DRS. 

OAIS v češtině?

Národní knihovna připravuje pro Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) překlad normy ISO 16472:2012, tzv. referenčního modelu OAIS.

Normu překládají L. Cubr a L. Jansová (Skolková), oba absolventi UISK FF UK. 

Překlad normy OAIS byl vydán v loňském roce v Německu (http://nbn-resolving.de/urn/resolver.pl?urn=urn:nbn:de:0008-2012051101) a tam se vytvoření smysluplné a použitelné terminologie věnovala pracovní skupina NESTORu složená ze zástupců archivů, knihoven a univerzit z Německa a Švýcarska. 

Doufejme, že i v ČR bude mít komunita zabývající dlouhodobou archivací možnost se k navržené terminologii vyjádřit. Bylo by pěkné, kdyby se česká terminologie ujala i v archivech, muzeích a firmách, a kdyby překlad nebyl jen akademickým cvičením. Konečně nejstarší překlady týkající se dlouhodobé archivace pocházejí z pera archivářů (např. v překladu  "Strategie digitálního archivování" od A. Browna se museli pánové Wanner a Macek s rodící se OAIS terminologií v češtině nějak popasovat už v roce 2003).

Co vlastně je digital preservation neboli dlouhodobá ochrana digitálních dat? Informační video a Prezi prezentace.

V uplynulých dnes se objevily dva zdroje, které zjednodušenou formou vysvětlují problémy digital preservation a jejich možná řešení. Prvním je krátké video společnosti Tessella o jejich produktu Preservica. Preservica je vlastně long-term preservation systém umístěný v cloudu, který může zákazník využívat formou předplatného, nepotřebuje ani HW infrastrukturu (IaaS), digital preservation je poskytována jako služba (DPaaS). Tento přístup by mohl být řešením i pro mnoho českých (nejen paměťových) institucí. Video je dostupné tady - https://www.youtube.com/watch?v=GH19MwjYLwI.
Druhým zdrojem je Prezi prezentace "Digital Preservation - Why, What and How" Nira Sherwintera z firmy Ex Libris. Prezentace je pěkně srozumitelným úvodem do problematiky digital preservation. Ke shlédnutí, sdílení atd. je tady http://prezi.com/fcgsodjqhbry/digital-preservation-why-what-and-how/#%21.
Z obou uvedených zdrojů je jasné, že pouhé uložení a správa původních (originálních) souborů není dlouhodobá ochrana digitálních dat, je to jen její předpoklad. Uchování bit streamu nezajistí použitelnost, vyhledatelnost, srozumitelnost souborů a jejich obsahu v budoucnu.

ANADP II - nové výstupy plánovány na letošní podzim

Od roku 2011 fungující aktivita Aligning National Approaches to Digital Preservation uspořádá 18-20. listopadu 2013 své třetí zasedání/konferenci. Předchozí dvě byly velmi úspěšné. Tentokrát má zasedání v podtitulu slovo "akční" a během těchto tří dnů budou představeny některé výstupy. Budou se konat také "akční sekce", které by měly naznačit řešení pro následující oblasti:

• vytvoření komunitou spravovaného registru relevantních nástrojů pro DP
• aplikace OAIS na distribuovanou dlouhodobou ochranu digitálních dat (DP)
• case studies a kvantitativní data z projektu 4C
• vytvoření registru pro výuku a školení o DP aj.

Akce to bude určitě zajímavá. Více na http://educopia.org/events/ANADPII/outcomes

Data Seal of Approval v Bavoské státní knihovně

Bavorská státní knihovna zveřejnila svoje odpovědi na požadavky Data Seal of Approval (DSA) a zároveň při té příležitosti aktualizovala svůj web zabývající se dlouhodobou archivací.
https://assessment.datasealofapproval.org/assessment_72/seal/html/

V letošním roce je tak dalším z německých archivů, které DSA vyhověli (dále jsou na seznamu nově repoizitáře univerzit v Saarsku a Stuttgartu,  http://fedora.clarin-d.uni-saarland.de/, http://clarin04.ims.uni-stuttgart.de/fedora/describe/, a holandský archiv 3TU datacentrum)

Kromě toho BSB zveřejnila nástroj pro vyhledávání obrázků ze svých sbírek. Je možné i nahrát obrázek a vyzkoušet si, jak jejich algoritmus rozeznání podobných obrázků funguje.

Open source pro dlouhodobou ochranu digitálních informací

Na blogu "The Signal Digital Preservation" Kongresové knihovny jsou přehledové články o systémech Archivematica a Islandora. Články jsou psány formou rozhovoru s tvůrci systémů.

Oba tyto systémy jsou navrženy s cílem naplnit požadavky modelu OAIS (ISO 14721) a využívají komponenty dostupné jako svobodný software.

Archivematica je systém, který vznikl spoluprací firmy Artefactual a Vancouverského archivu, podporuje standardy METS, PREMIS, DC a další standardní metadata. Vývoj směřuje k integraci s běžně používanými systémy pro správu digitálního obsahu jako jsou DSpace, ContentDM.
http://blogs.loc.gov/digitalpreservation/2012/10/archivematica-and-the-open-source-mindset-for-digital-preservation-systems/

Islandora používá jádro Fedora Commons repozitáře, CMS Drupal a řadu dalších komponent, například Taverna workflows. Podobně jako Archivematica do workflow zapojuje další nástroje a služby pro validaci a identifikaci formátů, extrakci technických metadat.
http://blogs.loc.gov/digitalpreservation/2013/03/islandoras-open-source-ecosystem-and-digital-preservation-an-interview-with-mark-leggott/

Aby byl seznam open source systémů usilujících o kompletní naplnění požadavků OAIS úplný, měli bychom doplnit ještě systém RODA , případně i DATISS, XENA, HOPPLA, Mopseus.

Kompletní seznam open source nástrojů užitečných pro dlouhodobou archivaci digitálních informací je na webu Open Planets Foundation: http://wiki.opf-labs.org/display/TR/Digital+Preservation+Tool+Registry

Dokumentace důvěryhodného dlouhodobého repozitáře

Každý repozitář, který chce usilovat o důvěryhodnost ve smyslu ISO 16363, TRACu nebo NESTORu musí  připravit poměrně hodně dokumentace. Pěkná ukázka toho, jak ji lze zorganizovat pomocí jednoduché wiki stránky je

http://spotdocs.scholarsportal.info/display/OAIS/Document+Checklist

resp. 

http://spotdocs.scholarsportal.info/display/OAIS/TRAC2+Progress+Overview

Panové v Ontario Univerzity zjevně vědí, že důvěryhodnost se dá budovat jen pomocí transparentní dokumentace....

Tento archiv právě úspěšně prošel certifikací a Scholar Portal Ontarion Council of University Libraries je prvním kanadským archivem certifikovaným CRL podle TRACu! http://www.ocul.on.ca/node/1637

IBM PDS Cloud: Dlouhodobá ochrana digitálních informací ve výpočetním oblaku

IBM Haifa zveřejnila článek shrnující výsledky výzkumu, který probíhá v rámci projektu ENSURE financovaného ze 7. Rámcového programu. PDS Cloud rozvíjí předcházející koncepty IBM  (Preservation DataStores) v prostředí cloudu.

PDS cloud je prototyp "preservation aware" ukládací služby založené na OAIS, využívající výpočetní oblaky více poskytovatelů. Hlavním cílem PDS Cloud je zajištění použitelnosti digitálního obsahu (obsahové informace) po dlouhou dobu, v prostředí měnící se technologie. IBM hodlá systém dále vyvíjet i po skončení projektu ENSURE.

Článek obsahuje v úvodu analýzu několika cloudových platforem z hlediska vhodnosti pro dlouhodobou ochranu digitálních informací na logické úrovni. Prototyp PDS Cloud se snaží nedostatky běžných platforem naplnit potřebnými funkcemi.

Mezi typické nedostatky cloudového ukládání z hlediska dlouhodobé ochrany digitálních informací patří podle autorů například:
- nemožnost kontrolovat periodicky fixity, nemožnost používat více algoritmů a v budoucnu tyto algoritmy měnit
- cloudová úložiště podle autorů trpí "data lock-in", tj. neexistují snadné nástroje jak dostat data kompletně, efektivně a spolehlivě ven ze systému.
- prozatím cloudové platformy nedisponují spolehlivými nástroji pro audit nebo certifikaci a nelze tak posoudit jejich důveryhodnost.
- cloudová úložiště obvykle podporují jen omezené používání metadat, zdaleka ne v rozsahu v jakém je vyžaduje OAIS
- cloudové platformy neposkytují funkce pro sledování a zaznamenávání událostí, které souvisí s provenance uložených objektů (přístup, media refresh apod.)
- cloudové platoformy neposkytují potřebná workflow pro přímý pístup k uloženým objektům, který by umožnil s daty efektivně pracovat
- neposkytují také nástroje nebo prostředí pro migrace dat
- a cloudové platformy nemají dnes funkce potřebné pro zajištění logické ochrany digitálního obsahu, tj. obsahové informace

PDS Cloud tyto nedostatky řeší jednak přidáním podpory více typů cloudů v jednom systému, přidáním tzv. preservation enginu, který umožňuje pracovat s metadaty podle požadavků OAIS a vychází z již dříve publikovaného modelu formátu SIRF (Self-contained Information Retention Format), který propaguje konzorcium SNIA. Preservation engine obsahuje několik služeb (migrační, kontroly fixity, audit, administrace).

PDS Cloud implementuje hierarchický data model, kde je odlišena organizace skladující data (tenant), vrstva obsahující konfigurace a politiky, pravidla (aggregation), a skupina objektů v cloudu nazvaná zde docket. Objekty jsou pak součástí docketů, a jsou vlastním předmětem dlouhodobé ochrany.

Autoři pak popisují mapování AIP na navržený data model.

Klíčovou vlastností PDS Cloud jsou tzv. virtual appliances, které jsou ke cloudovému úložišti připojeny pro emulaci prostředků pro zpřístupnění. IBM již dříve mluvila o Universal Virtual Compuper, a virtual appliances popsané v tomhle článku jsou pokračováním emulačního přístupu k dlouhodobé archivaci.  

Budoucí vývoj by měl směřovat k vytvoření technologií a služeb, které umožní intenzivně pracovat s daty přímo na storage nebo velmi blízko storage (kontroly fixity, transformace AIP, data mining)

Článek je dostupný on-line:
S. Rabinovici-Cohen, J. Marberg, K. Nagin. Preservation DataStores in the Cloud (PDS in the Cloud): Longterm Digital Preservation in the Cloud.  IBM Research Division. Haifa: 20 January 2013. H 0318 (HAI 301-006) http://domino.research.ibm.com/library/cyberdig.nsf/papers/F1A0F33F7354D53B85257B01004E9AEF/$File/h-0318.pdf

Proběhla konference CNZ - Co po nás zbyde 2012

V prostorách NA ČR proběhl 4. října již několikátý ročník konference zaměřené na elektronizaci státní správy, využití digitálních dat a v posledních letech také na jejich uložení a ochranu.
Všechny příspěvky jsou dostupné jako PDF zde http://www.cnz.cz/konference-cnz/konference-cnz-2012 (nutno rolovat na spodek stránky). Mj. na konferenci zazněl příspěvek s velmi aktuální tématikou certifikace digitálního repozitáře:

• David Giaretta - New activities for audit and certification of digital repositories; kde je velmi dobře popsána současná situace v oblasti certifikace digitálních repozitářů. Zmíněny jsou základní normy jako je OAIS, TRAC (ISO16363) a celkový rámec pro certifikaci od self-auditu (Data Seal of Approval) až po externí audit právě na základě ISO 16363. Tento příspěvek může být vodítkem pro mnoho českých repozitářů jakým směrem se vydat. Další informace jsou dostupné z webu http://www.digitalrepositoryauditandcertification.org nebo na www.iso16363.org.
• Podobnou problematiku zmiňují také další příspěvky M. Širla a R. Kratochvíla.

Další příspěvky také stojí za prohlédnutí, zvláště posun českých archivů v oblasti nakládání s elektronickými dokumenty (procesy jako je příjem elektronických dokumentů, skartace, spisová služba apod.) je potěšující.

SPOT - nová metoda identifikace a hodnocení rizik v digitálním archivu

Sally Vermaaten, Brian Lavoie a Priscilla Caplan v novém čísle časopisu D-lib publikovali velmi zajímavý článek, který stojí za důkladné přečtení. Věnuje se metodám identifikace rizik, které hrozí nebo mohou hrozit datům v digitálním archivu. V úvodních částech podává výborný přehled literatury a publikací k tomuto tématu, včetně jejich popisu. Přílohou je tabulka taxonomií rizik (DRAMBORA, TRAC aj.) ze 4 pohledů, které autoři považují za nutné vlastnosti jakéhokoliv konceptu hodnocení rizik. Některé taxonomie jsou nevyvážené, dávají důraz na konkrétní oblasti a některé opomíjí, jsou různě granulovány, někde jsou smíchány pohledy na typy rizik apod. Z tohoto důvodu se autoři pokusili vytvořit obecný model, lehce použitelný pro různé typy digitálních archivů.
Hlavní náplní článku je tedy představení nového modelu identifikace možných rizik SPOT (Simple Property-Oriented Threat). SPOT se zaměřuje na rizika hrozící digitálním dokumentům (jejich vlastnostem), tedy obsahu archivu. Záměrně se nevěnuje rizikům spojeným např. s organizací, podpůrnými aktivitami (financování, personalistika apod.). SPOT definuje 6 základních vlastností (oblastí), které tvoří "úspěšnou digitální ochranu", jsou to:  

• availability, 
• identity, 
• persistence, 
• renderability, 
• understandability a 
• authenticity.

Tyto vlastnosti, které jsou vztahovány k digitálním objektům jako takovým, jsou v článku definovány, popsány a doplněny příklady možných rizik s nimi spojenými. 6 vlastností vychází z referenčního rámce OAIS, který některé z nich popisuje jako součást tzv. Popisné informace pro ochranu (Preservation Description Information), dále si autoři přibrali Autenticitu, která je součástí schématu pro ochranná metadata PREMIS a také Renderability (zobrazitelnost), která byla k OAIS přidána při jeho revizi v roce 2002.
Díky tomuto přístupu a obecnosti je SPOT aplikovatelný jednoduše a to na všechny typy digitálních archivů a lze jej využívat také k opakovanému monitorování stavu archivu.

Plný text k přečtení zde http://www.dlib.org/dlib/september12/vermaaten/09vermaaten.html. doi:10.1045/september2012-vermaaten