4th International Conference LTP 2019, Call for contributions

Call for contributions

The Central Data Archive in the University Library in Bratislava organizing the 4th International Conference LTP 2019, with focuses on New Trends and Scopes in Building LTP Archives, to be held on November 5, 2019 in Bratislava, Slovakia, from 9:00 am until 5:00 pm.

For an effective exchange of experience in building LTP (Long Term Preservation) archives, we appeal to experts for submissions to the following topics:

• Overview of LTP archives development
• Current state of development of LTP archives in V4 countries
• Examples of good practice of building LTP archives (in the world)
• Archiving www and e-born documents
• Trends and bases for building LTP archives
• Technology trends and impacts on building LTP archives
• Implementation features of LTP systems
• New projects and plans to build LTP systems
• Sustainability of LTP archives
• Credibility and certification of LTP archives
• Strategic planning of LTP archives
• Critical issues of long-term sustainability of LTP archives
• Selected questions about the theory and practice of building LTP archives
• Data formats for LTP archives
• LTP processes
• LTP tools and utilities

Submissions with short abstracts should be sent by May 31, 2019
katarina.tomkova@ulib.sk

Výzva na predkladanie príspevkov

Centrálny dátový archív v Univerzitnej knižnici v Bratislave organizuje 4. ročník medzinárodnej konferencie LTP 2019 tematicky zameranej na Nové trendy a východiská pri budovaní LTP archívov, ktorá sa uskutoční 5. novembra 2019 v Bratislave v Slovenskej republike v čase od 9:00 hod. do 17:00 hod.

V záujme efektívnej výmeny skúseností v oblasti budovania LTP (Long Term Preservation) archívov sa obraciame na odborníkov s prosbou o predkladanie návrhov príspevkov k nasledujúcim témam:

• Prehľad rozvoja LTP archívov
• Aktuálny stav rozvoja LTP archívov v krajinách V4
• Príklady dobrej praxe budovania LTP archívov (vo svete)
• Archivácia www a e-born dokumentov
• Trendy a východiská pri budovaní LTP archívov
• Technologické trendy a vplyvy na budovanie LTP archívov
• Implementačné črty systémov LTP
• Nové projekty a zámery budovania LTP systémov
• Trvalá udržateľnosť LTP archívov
• Dôveryhodnosť a certifikácia LTP archívov
• Strategické plánovanie LTP archívov
• Kritické problémy dlhodobej udržateľnosti LTP archívov
• Vybraté otázky teórie a praxe budovania LTP archívov
• Formáty údajov z hľadiska LTP archívov
• LTP procesy
• LTP nástroje a utility

Názvy príspevkov s krátkym abstraktom posielajte do 31. 5. 2019 na katarina.tomkova@ulib.sk

Časť nákladov, spojených s konferenciou, uhradíme prednášateľom po vzájomnej dohode.
Zaradenie príspevkov do programu konferencie oznámime predkladateľom najneskôr do 14. 6. 2019.

Služba dlouhodobé archivace dat na CESNETu v pilotním provozu

Cesnet oznámil spuštění testovacího provozu služby LTP úložiště. Z hlediska rozsahu  OAIS jde především o pokročilé funkce archivního uložiště a v určité míře také implementaci funkcí některých dalších funkčních entit jako ingest, data management apod.

Podrobnosti k API systému systému jsou na https://du.cesnet.cz/cs/navody/ltp/start

Testovat můžete začít na https://ltp.cesnet.cz/.

Preferred formats National Archives of the Netherlands In view of sustainable accessibility

Anglická verze formátové strategie  NA NL, určitě stojí za vidění:

http://www.nationaalarchief.nl/sites/default/files/docs/national_archives_of_the_netherlands_preferred_and_acceptable_formats.pdf

Další jejich dokumenty anglicky:
http://openpreservation.org/blog/2017/12/12/translated-documents-of-the-national-archives-of-the-netherlands/

Digital Preservation Sound and Vision: Policy, Standards and Procedures

Nizozemský Institut pro zvukové a obrazové dokumenty (Netherlands Institute for Sound and Vision) publikoval v lednu zajímavý dokument, který shrnuje přístup, procesy a chápání dlouhodobé ochrany tohoto typu dat v dané instituci.
Dokument je pěkným dokladem transparentnosti konkrétní instituce, který tímto zcela jasně dává najevo o co jí jde, jaké procesy a přístupy jsou preferovány a kam vlastně směřuje. V textu naleznete informace o formátech, které jsou používány (DPX, MXF, BWF aj.), o plánování ochrany, o sledování technologií, o tom co rozumí pod pojmy autenticita a integrita, o řešení HW uložení, kontrolách fixity, preferovaných aktivitách ochrany, používaných metadatech, storage policy, rozlišování stupňů ochrany apod.
V úvodu dokumentu je uvedeno, že se institut bude snažit o stupňovitou certifikaci jako důvěryhodné úložiště (TDR) a to pomocí Digital Seal of Approval, DIN 31664 a DSA-WDS metodik. To vše v letech 2016-2020.

Zpráva je přístupná ke stažení jako PDF zde http://publications.beeldengeluid.nl/pub/388/

Začínáte s Digital Preservation? Článek "The ABCs of Digital Preservation" vám může pomoci

Pracovnice Dartmouth College Library publikovaly na jejich knihovním blogu zajímavý příspěvek s názvem The ABCs of Digital Preservation http://dartmouthpreservation.blogspot.co.nz/2015/07/the-abcs-of-digital-preservation.html. Ten je jakýmsi úvodem do problematiky pro začátečníky. Příspěvek obsahuje spoustu odkazů na relevantní zdroje, některé z nich jsou primárně zaměřené na proces digitalizace, ale většina je digital preservation. Příspěvek vznikl na základě reakcí na jejich prezentaci na jedné z amerických konferencí Preservation week 2015 - příspěvek je k dispozici tady https://drive.google.com/file/d/0BzzmFiDFwF0WczFuV0k2MklTUkk/view

Digital Preservation jako služba ve Finsku

Na webu se objevila prezentace z březnové konference PASIG, která popisuje technické podrobnosti finské varianty na DP as a service. Finsko se vydalo cestou samostatného vývoje, většina ne-li všechny komponenty jsou open source nebo vytvořené přímo pro potřeby projektu. Finové řeší základní ochranu bitsreamu, logickou ochranu a také sémantickou ochranu - viz slidy.
Můžeme jen doufat, že se podobná aktivita objeví někdy v budoucnu také v ČR.

PDF ke stažení či prohlížení https://web.stanford.edu/group/dlss/pasig/PASIG_March2015/20150312_Presentations/Tiainen_FinnishDPService.pdf

27.5.2015 - Přednáška Jan Hutaře - slidy z prezentace online

Publikovány prezentace z konference pracovní skupiny PASIG (Preservation and Archiving Special Interest Group)

V březnu 2015 proběhlo letošní setkání skupiny PASIG a prezentace opravdu stály za to. Nyní jsou dostupné online - zde http://library.stanford.edu/projects/preservation-and-archiving-special-interest-group/international-meetings/march-2015-san

Z těch, z mého pohledu, nejzajímavějších bych vybral:

• System Architecture for Digital Preservation (Neil Jefferies, Oxford University) - velmi obsáhlá prezentace o základech Digital Preservation, současném vývoji, problémech apod. 
• Preservation Policy for Humans (Nick Ruest, York University and Stephen Marks, University of Toronto) - potřebujete napsat Strategii dlouhodobé ochrany pro vaši instituci? Pak je tato prezentace pro vás, navede vás potřebným směrem.
• Cloud storage for preservation (Joseph Lampitt, Oracle) - je uložení v cloudu opravdu tak výhodné i pro velké objemy dat?
• Trustworthiness of Preservation Systems (David Minor, UC San Diego) - co je důvěryhodný digitální repozitář a proč je toto téma stálicí Digital preservation komunity? Prezentace podává pěkný přehled všech rámců certifikace nebo auditu, které jsou v současné chvíli dostupné.
• Preservation planning at BnF (Thomas Ledoux, Bibliothèque nationale de France) - jak probíhá plánování dlouhodobé ochrany v NK Francie? Kdo všechno je v procesu zapojen a jaké kroky proces má?
• Finnish Digital Preservation Service for Cultural Heritage (Mikko Tiainen, CSC - IT Center for Science Ltd.) - prezentace popisuje finskou národní infrastrukturu a systém pro dlouhodobou ochranu. Velmi dobře použitelné jako inspirace např. pro české prostředí. Prezentace také uvádí plány do budoucna, mezi nimi je i certifikace (ISO 27001 v roce 2015 a až za dva roky na to ISO 16363). Finové si vyvinuly vlastní LTP systém s použitím open source nástrojů.
• Preserving digital records and databases (Luis Faria, KEEP) - je představením projektu na ochranu databází a hlavně LTP nástroje RODA

Prezentace LTP systémů

• Rosetta 
• Preservica
• Archivematica

Na webu PASIG jsou dále dostupné záznamy z webinářů - http://www.preservationandarchivingsig.org/index.html

Důvěryhodnost: Self-audit institucionálního repozitáře podle ISO 16363-2012

V posledním vydání časopisu D-lib vyšel pěkný článek o self-auditu pomocí ISO 16363. Je z univerzitního prostředí a Bernadette Houghton v něm popisuje zážitky z provádění auditu, přípravu na něj i výstupy. Článek může být extrémně užitečný instituci, která se na podobný self-audit vlastními silami chystá.

Bernadette Houghton. Trustworthiness: Self-assessment of an Institutional Repository against ISO 16363-2012. http://www.dlib.org/dlib/march15/houghton/03houghton.html

V článku je 16 doporučení pro správce repozitářů, kteří by se do auditu chtěli pustit. :

1. Do a self-assessment before considering paying for external certification. Certification — and re-certification — is expensive.
2. Get senior management on board. Their support is essential. Digital preservation is a long-term issue.
3. The individual doing the self-assessment should be reasonably familiar with the organisation's and repository's policies and procedures.
4. If you don't have the time or resources to undertake an ISO 16363 assessment, consider doing an assessment against NDSA Levels of Digital Preservation (Owens, 2012).
5. Set up a wiki to document the self-assessment. Do this at the start, and document findings as you go along.
6. Tailor the self-assessment to risk and available time and resources.
7. Determine in advance how deep the assessment will go. For example, will the assessor just collect and review documentation, or will he also check to ensure that documented procedures have been followed and everything 'under the hood' is working properly?
8. Use local knowledge when gathering documentation. ISO 16363's 'suggested evidence' are possibilities only.
9. Become familiar with the criteria before you start the assessment. Some documentation will be relevant to multiple criteria, so it saves time if you can identify those criteria early on.
10. Remember, not all ISO 16363 criteria will be applicable to your particular situation.
11. Keep up the momentum. Finishing the self-assessment does not mean the hard work is over. There will be improvements that need making. Aim to build up your repository's digital resilience over time.
12. Schedule regular self-assessments.
13. If you're thinking about doing an ISO 16363 self-assessment at some time in the future, start the process now. Set up a wiki page to record relevant documentation you come across in the meantime. Keep a watching brief on digital preservation issues, and update the wiki as needed to save time later on.
14. Don't assume that because your repository software is OAIS-compliant, your repository itself is also. Workflows and repository setup can make or break OAIS-compliance.
15. Not all ISO 16363 criteria have the same importance or risk level. Assess each criteria accordingly.
16. ISO 16363 is based on a conceptual model (OAIS). Don't expect the criteria to necessarily align with your repository's particular setup and workflows.

Přehled open source nástrojů pro správu a manipulaci s daty od amerického národního archivu (NARA)

V souvislosti s přechodem na výhradně digitální "spisovou službu" v USA vydal NARA přehled nástrojů, které mohou jednotlivým institucím a úřadům napomoci ve správě a manipulaci s digitálními dokumenty. V seznamu naleznete běžné nástroje, ale i některé se specifickým využitím. Protože se jedná o volně dostupné nástroje, nic nebrání jejich využití i v českém prostředí.
Seznam je ke stažení zde
http://www.archives.gov/records-mgmt/prmd/open-source-tools-for-records-mgmt-report.pdf

"Networked Information's Risky Future: The Promises and Challenges of Digital Preservation" aneb proč zálohy nestačí

Amy Kirchhoff, Sheila Morrissey, a Kate Wittenberg z organizace PORTICO (http://www.portico.org/digital-preservation/)
publikovali krátký ale zajímavý článek o digital preservation. Článek přináší jejich pohled na to co dlouhodobá ochrana je, že nejde pouze o ochranu dat (originálních souborů), ale primárně o ochranu obsahu a přístupu k němu. Ochrana dat je pouze nutný první krok.
Cílem je podle autorů "managed digital preservation", tedy aktivní procesy, plánování apod. s cílem ochránit obsah souborů, ne soubory samotné. Managed digital preservation je vpodstatě to samé jako termíny "aktivní ochrana" nebo "logická ochrana", s nimiž se lze občas také potkat.
PORTICO na svém webu uvádí pěkný přehled jednotlivých kroků dlouhodobé ochrany - http://www.portico.org/digital-preservation/services/preservation-approach/preservation-step-by-step


Článek je dostupný zde http://www.educause.edu/ero/article/networked-informations-risky-future-promises-and-challenges-digital-preservation

MD5 hashclash - je MD5 v repozitářích už k ničemu?

Honza narazil na zajímavý příspěvek na blogu Nata McHugha.

Popisuje jak vytvořil dva vizuálně zcela odlišné obrázky, které mají stejný MD5 hash. Použil k tomu prefix collision attack.

Z popisu to chápu tak, že do těla jpeg souborů přidával za end of image marker bloky bitů, které nemají na renderovanou podobu obrázku vliv. Tyhle přidané bloky bitů jsou generované tak, aby postupně zvyšovaly rozsah kolize, a nakonec zcela odstraní rozdíly v MD5 jednotlivých souborů.

Pochopitelně celá tahle legrace trvá asi docela dlouho. Pokus prokazuje, že MD5 nedostojí definici kryptografické hashovací funkce, kde je jedním z požadavků odolnost proti kolizi.

Je otázka, jaký dopad to může mít na praxi v repozitářích kulturních dat, kde možná riziko záměrného útoku touto cestou nehrozí a kde se obvykle používá více hashovacích funkcí zároveň.

Článek a obrázky jsou tady:
http://natmchugh.blogspot.co.nz/2014/10/how-i-created-two-images-with-same-md5.html
A je k dispozici i nástroj: https://code.google.com/p/hashclash/, který vytvořil Mark Stevens.

FADGI - nová doporučení pro video dokumenty

FADGI publikovala 2. prosince dvě nové sady doporučení pro reformátování a archivaci audiovizuálních dat.

• První dokumenty se týkají reformátování video pásek. Obsahují srovnání jednotlivých typů kontejnerů (AVI, MOV, Matroska, MXF, MPEG-2), a kódování (uncompressed (various types), lossless JPEG 2000, ffv1, MPEG-2).

http://www.digitizationguidelines.gov/guidelines/video_reformatting_compare.html

• Druhá sada dokumentů se týká digital born videa. Obsahují příklady současné praxe z osmi amerických federálních institucí a pak také obecné doporučení pro vytváření a archivaci eborn videa. 

http://www.digitizationguidelines.gov/guidelines/video_bornDigital.html

OAIS systems AIP modeling – do we need Common AIP exchange format?

In my career in long-term preservation I had the chance to look under the skin of several systems developed with the aim to fulfill the OAIS reference model. During couple of years, I became familiar with Rosetta, SDB, RODA, one home grown system in Slovakia, more briefly with some other one customer or home tailored solutions. Joining the LTP-Pilot project at Masaryk University in Brno I started to look more closely at Archivematica as this is the focus of the project (and of other projects in Czech Republic as well – Archivematica is supposedly used in the National Archives of the Czech Republic; National Film Archives and Library of the Academy of Sciences are looking at this system too).

The OAIS - ISO 14721 - describes functional entities and information model. For some reason I tend to feel that to understand an OAIS system is always very useful to start with the information model.  I.e. to understand how are the information types described in OAIS mapped to AIP, how can the SIP be structured and how is it converted to AIP, what is possible to do with the AIP later on inside the repository. The AIP modeling expresses the long-term preservation philosophy of the OAIS system creator, and constraints also possible functionality of the system.

Seeing x-th system with the same ambitions (be the “OAIS system”) I realized that there are quite some differences between them on the level of AIP data model. If we see during 10 years of existence of the OAIS such different approaches as RODA FOXML based model,  Archivematica Bagit based model, or systems using METS or non-METS simple and single metadata containers like Rosetta or SDB and other, not mentioning other appraoches like SPAR in BNF, how can we expect some level of interoperability in 50 years time? How do we expect to migrate the AIPs from system to system? Does that mean that we will throw the old repository metadata in a provenance bag, and take only some information to build new AIPs? Or should we have bigger ambitions and want to map maximum of the audit and provenance information into the new systems?

I was always rather skeptical to practical usability of the abstract models like the Trustworthy digital object. But should we not really strive to model some “Common AIP Exchange Format” or have and AIP exchange method standard that would enable fast system to system exchange of the AIPs preserving maximum of the information? I don’t know if the TIPR (http://wiki.fcla.edu/TIPR/1) project resulted in practical implementations, but Repository Exchange Package could be a way to look at the problem. But this project seems to be territorially focused and ended by 2011 without any further steps to enlarging the user community.

If we look at the LTP repositories environment in 50 years time, we can expect each AIP being migrated twice between different systems. Shouldn’t we have clear and common idea about what is to be preserved in these migrations? Shouldn’t this be also explicitly described in widely accepted standard?

IFLA - o edepositu v Norsku a o migraci dat z eDepotu v KB.nl

Dva docela zajímavé články z konference IFLA:

http://library.ifla.org/992/1/107-solbakk-en.pdf
Implementation of digital deposit at the National Library of Norway
Svein Arne Solbakk


http://library.ifla.org/1037/1/188-deboer-en.pdf
Rehousing digital heritage. Preservation on a very large scale
Tanja de Boer

OCLC Preservation Health Check: Monitorování rizik pro obsah vašeho digitálního repozitáře

OCLC a OPF (Open Planets Foundation) provádějí od roku 2012 tzv. Preservation Health Check, což je pilotní projekt na analýzu kvality ochranných (preservation) metadat vytvářených a využívaných v digitálních repozitářích a systémem na ukládání. Cílem je posoudit potenciál těchto metadat k vytváření odhadů o míře rizik hrozících uloženému digitálnímu obsahu.

OPF poskytuje datové sety, feedback, organizuje celý projekt včetně workshopů a publicity. OCLC má experty na ochranná metadata a tzv. risk assessment. Navrhuje metodologii, provádí samotný výzkum, poskytuje technickou podporu apod.

Všechny dosavadní výsledky naleznete tady http://www.oclc.org/research/activities/phc.html. 

Poslední zpráva shrnuje přínosy ochranných metadat, náklady na jejich vytváření. Soustředí se na standard PREMIS a jeho mapování do metodologie posuzování rizik SPOT (Simple Property-Oriented Threat - http://www.dlib.org/dlib/september12/vermaaten/09vermaaten.html). SPOT je využíván na posuzování toho, zda PREMIS a jeho využití opravdu přinášejí potřebné údaje v oblastech, na které se soustředí SPOT - to jsou dostupnost, identita, dlouhodobá odolnost, zobrazitelnost, srozumitelnost a autenticita (digitálního obsahu).

http://www.oclc.org/content/dam/research/publications/library/2014/oclcresearch-preservation-health-check-2014-a4.pdf

Jak jsou vaše data a instituce připraveny na dlouhodobou ochranu?

Americký Educopia Institute (http://www.educopia.org/) publikoval dokument, který se zabývá připraveností digitalizovaných novin na dlouhodobou ochranu - Guidelines for Digital Newspaper Preservation Readiness. Z názvu je jasné, že je dokument zaměřen na digitalizované noviny, ovšem zásady, které popisuje, jsou aplikovatelné na jakákoliv data v knihovnách nebo archivech.
Dokument je koncipován tak, že jde vlastně o návod jak postupovat, co zařídit, co kontrolovat v institucích, a to s minimálními náklady. Cílem je, aby data byla dobře spravována a tak "připravena" na dlouhodobou ochranu.
Pokryta jsou následující témata: inventarizace (co, kolik, a kde vlastně máme), organizace dat (názvy souborů, uložení apod.), správa formátů, správa metadat, správa kontrolních součtů, ochranné balíčky a další. Ke každé kapitole náleží seznam nástrojů, které jsou volně dostupné.
Dokument také přináší "kontrolní seznam", který je možné použít na rychlou nebo opakovanou kontrolu připravenosti vaší organizace na dlouhodobou ochranu dat (strana xi).
Autoři rozlišují mezi základní a optimální připraveností. Celý koncept připravenosti je navázán na v roce 2013 představené NDSA Stupně dlouhodobé ochrany - http://www.digitalpreservation.gov/ndsa/activities/levels.html.
Publikace se zdá velmi použitelno pro české knihovny, které spravují digitální data a nemají ustálené procesy okolo jejich správy a v dohledné době nepočítají s žádným sofistikovaným digitálním repozitářem na jejich ochranu.
Pokud máte digitální data a máte snahu je spravovat tak, aby byla použitelná v budoucnu, pak toto je dokument, který vám pomůže začít.


Ke stažení 

http://www.educopia.org/publishing/gdnpr
http://metaarchive.org/public/publishing/Guidelines_for_Digital_Newspaper_Preservation_Readiness.pdf

Projekt DURAARK - dlouhodobá archivace architektonických 3D objektů - úvod do digital preservation

Na stránce projektu Duraark (http://duraark.eu/) je mezi projektovými výstupy zajímavý dokument, který se primárně věnuje současnému stavu dlouhodobé ochrany 3D objektů. Úvodní část dokumentu ale velmi dobře shrnuje současný stav chápání dlouhodobé ochrany digitálních dat samotné. Rozhodně stojí za přečtení.
Ilustrativní je obrázek 1 na straně 7 s následujícím popisem, kde je popsán rozdíl mezi ochranou bitstreamu, logickou ochranou a sémantickou ochranou digitálních dat. Toto rozlišení je často nepochopené, dokument jej vysvětluje naprosto přesně.
http://duraark.eu/wp-content/uploads/2014/02/duraark_d6.6.1_final.pdf

PREMIS Fair - prezentace z loňského září nyní online

Prezentace z loňského PREMIS workshopu, který se konal při konferenci iPRES, jsou nyní dostupné online. Pokud používáte metadatové schéma PREMIS, nebo se chystáte, prezentace určitě stojí za prostudování. Dají nahlédnout do změn, které se chystají.
Zajímavé jsou konkrétní příklady použití z různých institucí, mezi jinými prezentovali i polští kolegové.
Z pohledu posledního vývoje v ČR je určitě zajímavá prezentace o využití PREMIS v LTP systému Archivematica.
http://www.loc.gov/standards/premis/premis-implementation-fair-agenda-2013.html

Personální požadavky efektivní dlouhodobé archivace - zpráva NDSA

http://digitalpreservation.gov/ndsa/documents/NDSA-Staffing-Survey-Report-Final122013.pdf?loclr=blogsig

NDSA provedla v roce 2012 výzkum mezi 85 institucemi, které mají mandát pro dlouhodobou archivaci, kterým zjišťovala, jak tyto aktivity personálně zajišťují.

Většina institucí odpověděla, že by potřebovaly na zajištění dlouhodobé archivace digitálních dat asi tak dvakrát více zaměstnanců než v současnosti  mají:-)  Za prohlédnutí stojí grafy, popisující sbírky jednotlivých institucí z hlediska typů dat, zastoupení jednotlivých činností souvisejících s dlouhodobou archivací digitálních dat (přičemž za relevantní činnosti jsou považovány třeba i katalogizace nebo digitalizace), nebo podíl outsoursovaných činností. 

Obrázek dole ukazuje průměrné počty zaměstnanců v jednotlivých pozicích - realitu vs. potřebu.