Veškerá data Internetu do krabice od bot - DNA storage po Xté

Zhruba tak jednou ročně tady v posledních letech píšeme o pokusech s kódováním dat do DNA. K praktické implementaci to sice zatím nesměřuje, ale něco se děje.

Vloni se do DNA na Harvardu kódoval film a 20 milionů kopií knihy, letos s velkou pompou tvrdí Microsoft, že pokořil rekord, a do DNA vlákna uložil 200 MB dat.

Více na blogu Microsoftu.

Film kódovaný do DNA

Další pokus zakódovat větší objem dat do biologického materiálu právě probíhá:
http://www.dailynews.com/science/20150810/this-harvard-scientist-is-coding-an-entire-movie-onto-dna

DNA - ideální pro ukládání digitálních dat?

Média minulý týden informovala o článku z časopisu Nature "Towards practical, high-capacity, low-maintenance information storage in synthesized DNA".

Badatelé z EBI (European Bioinformatics Institute) zakódovali do syntetické DNA digitální soubory. Podle nich, je DNA jako nosič dat extrémně trvanlivým médiem, a může pojmout obrovské datové kapacity. Mechanismus uložení je v článku BBC vysvětlen následovně:

• molekuly DNA tvoří čtyři skupiny tzv. nucleobází, které jsou určitým způsobem uspořádány
• binární počítačová data nebo textová data vědci překódovali stejným způsobem
• data nejsou uložena v jedné dlouhé molekule, ale jsou rozdělena do fragmentů a někde je také index, který obsahuje informaci o tom, jak má být celá DNA sekvuence čtena
• způsob uložení poskytuje možnost ukládat data s určitou mírou redundancí

Zdá se ale, že nejde zcela novou myšlenku. Podle článku o podobném pokusu se první podobné experimenty prováděly už v roce 1988....

Takže takto prý můžeme uložit digitální data po desítky tisíc let. Ale o budeme schopni za 10 000 let použít binární informaci tvořící soubory s obrázkem v JPEGu?