Konference No Time to Wait v Praze, 8. až 10. listopadu 2023

 Konference No Time to Wait mimo jiné zaměřená na audiovisual preservation tentokrát v Praze v kině Ponrepo pod patronací NFA. 

https://mediaarea.net/NoTimeToWait7

////////////

We're thrilled to announce that the 7th No Time to Wait will be hosted by the Národní filmový archiv and MediaArea.net on November 8th - 10th, 2023 at Kino NFA Ponrepo in Prague.

Since 2016, the No Time to Wait conference has worked to draw people together from the realms of open media development, open standards, and audiovisual preservation with a focus on problem-solving, skill-sharing, and productive cross-community entanglements. Resources (slides and presentations) from prior No Time to Wait conferences are available at https://mediaarea.net/NoTimeToWait and https://www.youtube.com/@MediaAreaNet/playlists.

No Time to Wait strives to sustain this conference as a free registration event through efficient and transparent budgeting and via the generosity of our hosts and sponsors. NTTW remains free, however for those with institutional support or abundant generosity we're offering optional registration fees to help make No Time to Wait sustainable. 

Please see the No Time to Wait 7 website for more information, or the conference announcement from last year's livestream or our recent twitter announcement. Our registration form and call for proposals are open and we really hope you can join us.

As before, thanks enormously to our sponsors:

AV Preservation by reto.ch

Centre national de l’audiovisuel

Národní filmový archiv

The Digital Preservation Coalition

Memoriav

Please follow our hashtag, #nttw7, for more information. If you'd like to consider sponsoring No Time to Wait or have suggestions, we'd love to hear from you.

Best Regards,

NTTW Organizing Committee

Valeria Dávila

Alessandra Luciano

Jérôme Martinez

Dave Rice

NTTW Host Committee

Adela Kudlova

4th International Conference LTP 2019, Call for contributions

Call for contributions

The Central Data Archive in the University Library in Bratislava organizing the 4th International Conference LTP 2019, with focuses on New Trends and Scopes in Building LTP Archives, to be held on November 5, 2019 in Bratislava, Slovakia, from 9:00 am until 5:00 pm.

For an effective exchange of experience in building LTP (Long Term Preservation) archives, we appeal to experts for submissions to the following topics:

• Overview of LTP archives development
• Current state of development of LTP archives in V4 countries
• Examples of good practice of building LTP archives (in the world)
• Archiving www and e-born documents
• Trends and bases for building LTP archives
• Technology trends and impacts on building LTP archives
• Implementation features of LTP systems
• New projects and plans to build LTP systems
• Sustainability of LTP archives
• Credibility and certification of LTP archives
• Strategic planning of LTP archives
• Critical issues of long-term sustainability of LTP archives
• Selected questions about the theory and practice of building LTP archives
• Data formats for LTP archives
• LTP processes
• LTP tools and utilities

Submissions with short abstracts should be sent by May 31, 2019
katarina.tomkova@ulib.sk

Výzva na predkladanie príspevkov

Centrálny dátový archív v Univerzitnej knižnici v Bratislave organizuje 4. ročník medzinárodnej konferencie LTP 2019 tematicky zameranej na Nové trendy a východiská pri budovaní LTP archívov, ktorá sa uskutoční 5. novembra 2019 v Bratislave v Slovenskej republike v čase od 9:00 hod. do 17:00 hod.

V záujme efektívnej výmeny skúseností v oblasti budovania LTP (Long Term Preservation) archívov sa obraciame na odborníkov s prosbou o predkladanie návrhov príspevkov k nasledujúcim témam:

• Prehľad rozvoja LTP archívov
• Aktuálny stav rozvoja LTP archívov v krajinách V4
• Príklady dobrej praxe budovania LTP archívov (vo svete)
• Archivácia www a e-born dokumentov
• Trendy a východiská pri budovaní LTP archívov
• Technologické trendy a vplyvy na budovanie LTP archívov
• Implementačné črty systémov LTP
• Nové projekty a zámery budovania LTP systémov
• Trvalá udržateľnosť LTP archívov
• Dôveryhodnosť a certifikácia LTP archívov
• Strategické plánovanie LTP archívov
• Kritické problémy dlhodobej udržateľnosti LTP archívov
• Vybraté otázky teórie a praxe budovania LTP archívov
• Formáty údajov z hľadiska LTP archívov
• LTP procesy
• LTP nástroje a utility

Názvy príspevkov s krátkym abstraktom posielajte do 31. 5. 2019 na katarina.tomkova@ulib.sk

Časť nákladov, spojených s konferenciou, uhradíme prednášateľom po vzájomnej dohode.
Zaradenie príspevkov do programu konferencie oznámime predkladateľom najneskôr do 14. 6. 2019.

Využití blockchainu v dlouhodobé archivaci?

Na poprvé jsem si říkal, ha, zase další sexy termín, to si někdo vybral jen aby dostal finance na projekt. Možná to ale nebude uplně hloupý nápad, soudě podle paperu z projektu Archangel:   https://arxiv.org/pdf/1804.08342.pdf. 

Další informace o tomhle projektu jsou tady https://blockchain.surrey.ac.uk/projects/archangel.html

Pečet Nestoru česky

Usilím pánů z Národního archivu vznikl český překlad Nestor seal, dostupné zde:

 http://nbn-resolving.de/urn:nbn:de:0008-2018071005

Archives in Digital Age (AiDA) 2018 v NA ČR - krátké shrnutí

10. a 11. května 2018 se v Národním archivu ČR uskutečnil Seminář Archives in Digital Age (AiDA) 2018. Šlo již o třetí ročník akce a tentokrát byl seminář tematicky zaměřen na audit a certifikaci digitálních repozitářů. Jedním z pozitiv akce bylo i propojení archivářské a knihovnické komunity kolem digitálních repozitářů. I když byli archiváři zastoupeni rozhodně početněji, tak knihovny zde měly své zástupce alespoň z NK ČR a MZK. 

Nejpřínosnější byly rozhodně příspěvky Christiana Keitela ze State Archives Baden-Württemberg, který je členem německého sdružení nestor. Toto sdružení vypracovalo normu DIN 31644, která se v Německu používá pro certifikaci důvěryhodných digitálních repozitářů (ať už jsou tyto repozitáře v knihovnách, archivech, nebo jiných paměťových institucích). Zkušenosti Christiana Keitela z vývoje této normy a z průběhu auditů se ukázaly jako velmi poučné a cenné. I když norma DIN 31644 reflektuje německé prostředí, tak díky silnému napojení kolegů z Národního archivu na Německo se zde rýsuje možnost spolupráce a přenesení této normy do českého (alespoň archivního) prostředí. Národní archiv ČR má nyní v plánu přeložit „Explanatory Notes on the nestor Seal for Trustworthy Digital Archives“. To by mohlo být velmi přínosné, protože norma DIN 31644 není tak komplikovaná jako mezinárodní ISO 16 363, ale poskytuje potřebnou certifikaci důvěryhodného digitálního repozitáře. Norma DIN 31644 by se teoreticky mohla stát náhradou auditu nebo dokonce certifikace podle ISO 16 363 v českém prostředí.

Zdeněk Vašek z Archivu Univerzity Karlovy ve své prezentaci shrnul přínosy certifikace a stav v ČR – zajímavé je, že dva ze tří repozitářů, které získaly Data Seal of Approval (DSA), si po vypršení certifikaci neobnovily. Nejspíš je to způsobené tím, že v původním projektu byly finance na přípravu dokumentace a absolvování certifikace, ale poté už se na re-certifikaci zdroje nenašly. V prezentaci byly také zmíněny zajímavé poznámky k situaci v ČR – o certifikaci se hodně mluví, norma DSA je tu hodné populární (viz dva překlady z let 2013 a 2016) a všichni si přínosy certifikace uvědomují, ale prakticky nikdo nepracuje na certifikaci svého digitálního repozitáře. Autor to připisuje náročnosti certifikace na čas a zaměstnance, roztříštěnosti komunity a tomu, že v našem prostředí nepanuje shoda na jednom standardu. V tomto ohledu bude důležité sledovat postoj Národní knihovny ČR, která má jako jediná z knihoven v ČR LTP úložiště. Plány Národní knihovny ČR na certifikaci svého LTP úložiště podle některé z norem důvěryhodnosti digitálních repozitářů jsou už několik let známy, mluvilo se o hodnocení podle DSA (nyní CoreTrustSeal), po kterém by mohl následovat (interní) audit dle ISO 16 363.

Zdeněk Hruška mluvil o důležitosti stanovování nákladů v digitální repozitářích a o nástrojích LIFE3 a KRDS2, které ke kalkulaci nákladů slouží. Dlouhodobé financování a schopnost repozitáře vytvářet rozpočtové alternativy jsou z hlediska důvěryhodnosti klíčové (viz norma ISO 363, kapitola 3.4 Economical Sustainability). Nákladové modely podporují tyto schopnosti, stejně jako schopnost činit rozhodnutí na základě stanovení různých rozpočtových možností. I když je využití některého z nákladových modelů náročné (na čas a lidské zdroje), tak přínosy jsou jasně patrné. Konec konců i interní audit podle některé z norem pro důvěryhodné repozitáře je nákladný na zdroje, ale přínosy jsou neoddiskutovatelné.

Zoltán Lux z  Hungarian National Archives představil jiný pohled na certifikaci digitálních repozitářů, protože maďarský repozitář nemá certifikaci podle mezinárodních norem pro důvěryhodné repozitáře, ale v tuto chvíli se snaží vyhovět pouze národní legislativě a požadavkům na IT zabezpečení. V Maďarsku jdou cestou důrazu na risk management, aby vynaložené zdroje nepřevážily případnou vzniklou škodu. Zajímavé bylo, že po příspěvcích ostatních přednášejících přiznal pan Lux, že budou muset začít přemýšlet i o certifikaci dle mezinárodně uznávaných norem, jako jen CoreTrustSeal, nestor seal, nebo ISO 16 363. Zdá se, že osvěta a setkání na mezinárodní úrovni mají svůj smysl a výměna zkušeností je pro rozvoj komunity klíčová.

Katarína Tomková z Centrálneho Dátového Archívu (CDA) představila cíle projektu i zkušenosti s auditem v minulosti stejně jako plány do budoucna. Vzhledem k tomu, že povinnost auditu byla pro repozitář zakotvena v samotném projektu, tak CDA prošel externím „pre-certifikačním“ auditem dle normy ISO 16 363 v roce 2014 a také získal certifikaci podle normy ISO 27 001. Plány byly rovněž na certifikaci dle DSA, ale vzhledem k tomu, že z této normy se stala norma CoreTrustSeal, tak nyní repozitář CDA vyčkává s dalšími kroky.  

Seminář Archives in Digital Age (AiDA) 10. a 11. května 2018 - certifikace a audit

Národní archiv pořádá ve dnech 10. a 11. května 2018 další workshop z řady Archives in Digital Age (AiDA), tentokrát zaměřený na problematiku certifikace a auditu digitálních repozitářů a digitálních
archivů. Pozvání přijal Christian Keitel ze zemského archivu Bádenska-Württemberska, přední odborník v této oblasti, který se mj. podílel na přípravě DIN 31644 a disponuje zkušenostmi z průběhu certifikace knihoven a archivů dle této normy (nestor-Siegel) v německy mluvících zemích. Své zkušenosti z této oblasti představí zástupce Univerzitní knihovny v Bratislavě a pohled z Maďarska zprostředkuje Zoltán Lux, vedoucí digitálního archivu Maďarského národního archivu. Diskuse nad dosavadní praxí v českém prostředí by měla zahrnout jak oblast knihoven, tak i archivů.

Vzhledem k omezené kapacitě a diskusnímu charakteru setkání prosíme o registraci, případně o přihlášení příslušných pracovníků z Vašeho pracoviště do 18. dubna 2018
zde:http://web.nacr.cz/konference/prihlaska.aspx?konf=AIDA. Potvrzení
o účasti se zobrazí na obrazovce, e-mailem se nezasílá.


Předběžný program:

Archives in Digital Age
Self-Audit and Certification of Digital Archives
in Central European Perspective

Národní archiv, Archivní 2257/4, Praha 4 – Chodovec (Lecture Room)
Th 10. 5. 2018
10:00-10:30 Registration, coffee
10:30-10:40 Opening speech

Eva Drašarová, Director-General of National Archives Prague
Block A: Possibilities for Self-Audit and Certification of Digital Archives
10:45-13:00 DIN 31644 and Explanatory Notes on the nestor Seal for Trustworthy Digital Archives

Christian Keitel, State Archives Baden-Württemberg

13:00-13:45 Snack break
13:45-14:30 Translation of Explanatory Notes on the nestor Seal for Trustworthy Digital Archives
and Possibilities for Accreditation of Digital Archives in the Czech Republic
Zbyšek Stodůlka, Milan Vojáček, National Archives Prague

14:30-15:15 Certification of the Digital Repositories in the Czech Republic, Current Situation and

Perspectives
Zdeněk Vašek, Charles University Archives Prague

15:15-16:00 Discussion

Fr 11. 5. 2018
Block B: Practical experiences with Audit and Certification of Digital Archives
9:00-9:45 Certification of Digital Archive in Perspective of Hungarian National Archives

Zoltán Lux, Hungarian National Archives

9:45-10:30 Certification by Data Seal of Approval and Audit by ISO 16363
The University Library in Bratislava - Central Data Archive

10:30-11:00 Coffee break
11:00-12:00 nestor Seal – Practical Experience

Christian Keitel, State Archives Baden-Württemberg

12:00-12:30 Summary

Reportáž ČT o Národním digitálním archivu

Vláda ho schválila před 13 lety. Digitální archiv by měl být od roku 2019

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/2213635-vlada-ho-schvalila-pred-13-lety-digitalni-archiv-mel-byt-od-roku-2019

Národní digitální archiv – příležitost nebo hrozba pro specializované archivy?

Ve středu 29. března 2017 od 10 do 12:30 hod se v kinosále NA konala akce nazvaná docela vtipně "Národní digitální archiv – příležitost nebo hrozba pro specializované archivy?"

Po prezentacích pánů z Národního digitálního archivu představily svoje projekty v oblasti elektronických dokumentů čtyři specializované archivy (UK, ČRO, ČTV, NFA)

Zdaleka nejzajímavější pro mě byly úvodní prezentace o stavu projektu NDA a Národním archivním portálu. Prezentace, které by měly zaznít v podobném rozsahu i na konferenci ISSS 2017 přístí týden přednesli pan Bernas (Současný stav a střednědobá perspektiva Národního digitálního archivu) a Stodůlka (Výběr archiválií prostřednictvím Národního archivního portálu) a doplnila je informace o nové verzi standardu NSESSS od pana Kunta (Informace o novele národního standardu elektronických systémů spisové služby)

Z prezentace pana Bernase jsme se mimo jiné dozvěděli, že v ostrém prostředí Národního digitálního archivu jsou dnes uložena data z 9 skartačních řízení (5 přejímek). Řešení NDA je složeno ze systému Archivematica a modulů vyvinutých kolem. Prezentace obsahovala i praktické reflexe z provozu NDA od roku 2015:

• Největším kamenem úrazu jsou SIP balíčky, jejich kvalita. 
• Proto NDA poskytuje validátory SIP a PDF/A. 
• V současnosti systémy NDA nejsou moc robustní a bude se na nich pracovat dále v projektu NDA II. Moduly vyvinuté vlastními silami NA budou dále upraveny dodavatelem. 
• Byla zmíněna potřeba sladit aplikační rozhraní jednotlivých modulů, webové služby. Systém je záměrně budován z menších částí, aby se lépe udržoval, ale to předpokládá koordinaci rozhraní. 
• Strojové rozhraní bude mít i modul přístup. 
• V rámci NDA II budou vylepšeny možnosti autentizace. 
• Skartační řízení - dlouhodobým cílem je zjednodušení procesů. 
• Bezpečnost je pro NDA velmi důležitá, produkční systém je fyzicky oddělený, NDA je významný informační systémy ve smyslu zákona o kybernetické bezpečnosti, bude auditován z hlediska informační bezpečnosti (vedle ISO 16363 a dalších) .

Provozní zkušenosti:

• kolísavá kvalita SIPů, chyby 
•  chyby v zachycení struktury spisu a ve spisovém plánu, při tvorbě SIPu 
• dokumenty předstírající něco, co nejsou (doc tváři se jako pdf/a) 
• formální plnění - jen proto, aby tam něco bylo - například mimetype 
• chybějící údaje od původce - které jistě původce zná (název, ičo) 
• deklarace nepotřebných názvových prostorů 
• NDA neposkytuje template pro SIP – vstupy jsou variabilní – možnosti plnění jsou velké, ale původci stejně dělají chyby 

V celém tom povídání o SIPech se nějak ztratilo, že předmětem ochrany OAIS archivu je balíček AIP – o tom jak vypadá AIP NDA jsme se nedozvěděli nic, tak snad se to dozvědí alespoň auditoři, kteří budou hodnotit soulad NDA s ISO 16363... 

Archiv na národní úrovni, který chce působit jako důvěryhodný, by měl zcela transparentně komunikovat o svých postupech zajištění dlouhodobého uchovávání (a ne jen říct, že se něco někam migruje) a o tom, jak vypadá jeho AIP.

Přitom NDA tak trochu odrazuje zájemce z dalších archivů od budování vlastního digitálního archivu (tj. archivu s oprávněním ukládat digitální data ve smyslu zákona), říkají:

• nemá smysl budovat digitální archiv za každou cenu, z prestižních důvodu, jen proto, abychom ho měli! 
• soustředit se raději na spisovou službu a uložit data v NDA 
• postupy LTP vyzkoušet nejprve na digitalizátech 
• teprve až když jsou zkušenosti přejit k digitální archivaci - menší riziko

V další prezentaci pan Stodůlka shrnul funkce národního archivního portálu v oblasti předarchivního zpracování,  příjmu a skartace. Zajímavá byla informace, že ve státních archivech bylo k dnešku proškoleno k používání portálu 100 lidí (online + prezenční školení) a Národní archiv také vyškolil pro jednotlivé regiony metodiky pro digitální archivací, kteří jsou k dispozici i specializovaným archivům.

Diplomky na UK pouze digitálně

Univerzita Karlova se rozhodla pro archivaci závěrečných kvalifikačních prací (tedy bakalářek, diplomek i rigorózních a disertačních prací) pouze v elektronické podobě. Konkrétním vyjádřením tohoto rozhodnutí je Opatření rektora č. 23/2016, které možnost odevzdání textu omezuje pouze na formát PDF/A (verze 1a nebo 2u). Byla zpřísněna také pravidla pro odevzdávání příloh. Studentům je k dispozici seznam schválených formátů, které budou akceptovány automaticky, a možnost zažádat o přijetí přílohy v neschváleném formátu. Studenti jsou povinni odevzdávat PDF/A od 1. 2. 2016.
Opatření rektora doplňuje metodický pokyn a prozatímní informační stránka pro studenty.
Validace PDF/A bude probíhat pomocí nástroje veraPDF, formáty ostatních souborů budou pouze identifikovány pomocí nástroje Fido.
Otázka zrušení povinnosti odevzdávat i tištěnou verzi práce byla ponechána na rozhodnutí fakult. Je tedy možné, že tištěné verze budou i nadále zpřístupňovány v některých knihovnách.

Kdy vydá NDA xml profil pro validaci PDF/A?

V návaznosti na předešlou zprávu o publikaci verze 1.0 validátoru PDF/A veraPDF mě napadá, že by vlastně bylo logické, aby Národní archiv (resp. NDA) vydal xml profil pro validaci PDF/A podle jeho požadavků.

Legislativně deklarovaný požadavek na PDF/A-1a potřebuje doplnění a vysvětlení - je validní reprezentací PDF/A-1a takový soubor PDF/A, které neprojde validací PDF/A-2u nebo 3a? Validace úrovně 2u nebo 3a je podrobnější než validace podle profilu úrovně 1a (kontroluje se více pravidel)....

veraPDF 1.0 je tu!

Konzorcium veraPDF dnes oznámilo uvolnění verze veraPDF 1.0. 

http://verapdf.org/2017/01/10/verapdf-1-0-released/?utm_source=veraPDF+News

veraPDF je PDF/A validátor, open source, vyvíjený v projektu Open Preservation Foundation a PDF Association, validuje všechny části a úrovně ISO 19005 (PDF/A). Je dostupný pod licencemi MPLv2+/GLPv3+.

Jak důležitý krok je to pro použitelnost PDF/A v archivech asi není třeba vysvětlovat, naše archivní legislativa o tom, jak se prokazuje shoda s ISO 19005, taktně mlčí. veraPDF dává archivům do ruky nástroj, který jim umožní posoudit shodu s touto normou nebo s vlastním profilem -  v případech, kdy je archiv připraven přijmout PDF/A nedovídající některým požadavkům zcela přesně.

A DIGITAL DARK NOW? Digital information loss at three archives in Sweden

Docela zajímavá diplomka ze Švédska. 

http://lup.lub.lu.se/luur/download?func=downloadFile&recordOId=8876749&fileOId=8876760

resp: http://lup.lub.lu.se/student-papers/record/8876749

Autoři (sic! dva autoři jedné diplomky, švédové jsou ve všem napřed, na konci diplomky prostě jen vysvětlují kdo co dělal a proč psali spolu) provedli několik rozhovorů ve třech archivech. Ptali se na to, jak je dlouhodobá archivace digitálních dat organizována, jak se vlastně archivy s digitálními daty potýkají a kde jsou rizika. Jejich respondenti nebyli z většinou z IT oddělení, ale spíš archiváři.

Jedním z hlavních zjištění je, že různé archivy jsou ve zcela jiné situaci a co je problém v jednom, není problém v jiném: 

"In conclusion it can be stated that potential and actual information losses occur in many different ways. What is entirely unproblematic for one archive might constitute a great challenge for another. Examples of this include changes in format. At Archive B, these pose no threat, as this archive has the ability to affect the formats information is produced in. The situation is dramatically different at Archive C, where format changes are one of the absolute greatest challenges they have to overcome. Another example is that Archive B does not experience funding as a limitation in their preservation work, while Archive C is so hindered by it that they no longer feel that they truly preserve their material. ...."

Zajímavá je také klasifikace rizik, kde je zdůrazněno třeba používání postupů neadekvátních digitálním datům, "analogový přístup" k digitálním informacím. 
The reasons behind such actual and potential information loss were: 

• Human error during the production of information 
• An analog understanding and treatment of digital information 
• A lack of organizational structure and strategies for digital preservation 
• Lack of resources 
• Technological limitations 
• Lack of competencies amongst staff who produce digital information

Into the future - po 20 letech

Říká se, že to nejhorší, co můžete udělat svojí oblíbené knize, je přečíst si ji znovu po 20 letech. Tak si zkusme podobný experiment a podívejme se po 20 letech na film Into the future: On the preservation of knowledge in the electronic age z roku 1997.

Bizarní je, že se nedá sehnat celý online, zato se dá pořád koupit za 64USD (i poštovným) na VHSce: http://www.americanfilmfoundation.com/order/into_the_future.shtml

I ty kousky, které na webu najdeme, stoji určitě za shlédnutí. A popravdě řečeno, mě nepřipadá, že by se toho od roku 1997 tak moc změnilo. Jasně, média, notebooky, monitory a lidí vypadají komicky, ale problém zůstává a řešení nemáme, tak nějak stojíme i konceptuálně na místě...

• Kdo si ještě dnes vzpomene, na hořící knihovnu v Sarajevu v roce 1992? Kde jsou asi teď asi data z pásek ze sond Viking (10 min a dále - velmi pěkný záběr - a "magnetic tape is just a disaster for an archiving storage media"- Planetary data systems). 

• A Jeff Rothernerg: "The problem with preservation is one which archivists and librarians think about, because that’s their business, unfortunately computer science as a field has not put very much interest into this problem....it has a mindset that says, we are in a business of charging ahead into the future and dropping the past behind us and not carrying the baggage of old obsolete systems, people are more interested in what’s the new paradigm, how we going to create new exciting hypermedia with." a ve třetí části "My feeling is, we really cannot go back [to paper]...we have to admit that our documents will be digital in the future, but we have to address this problem of how they are going to remain readable and intepreterable..."

• Ve třetí části stojí zato záběry z pohřebiště HW nebo záběry z data recovery lab...

• Ve čtvrté části Jeff mluví o archivaci webu....škoda, že to není celé

Into the Future: On the Preservation of... by kevinglick


Into the Future: On the Preservation of... by kevinglick


Into the Future: On the Preservation of... by kevinglick


Into the Future: On the Preservation of... by kevinglick

Katalog CNZ

Katalog CNZ se začíná plnit. Je to moc pěkný nápad. Porovnání všech systémů popsaných jako dlouhodobé digitální úložiště ukazuje, že OAIS u nás není pro nikoho problém:-) Zcela jistě tam ještě několik dalších komerčních systémů chybí - jako Sefira a jejich Obelisk nebo AIP Safe.

http://katalog.cnz.cz/products-comparison?compare_product_list=9%7C16%7C19%7C22%7C28

Kvalita informací v katalogu je zajištěna odbornou redakcí složenou z lidé z firem a zájmových sdružení, která by měla prý také dohlížet na spory.

Seminář NFA v kině Ponrepo - Audiovisual Data: From Acquisition to Metadata 7.-8. April 2016

Moc pěkná akce proběhla tento týden ve čtvrtek a v pátek pod taktovkou NFA v kině Ponrepo.
Měl jsem možnost vidět jen páteční program. Zvlášť ranní část, moderovaná Matějem Strnadem, byla s ohledem na dlouhodobou archivaci digitálních dat velmi zajímavá.

Lars Gaustad z Norské národní knihovny patří ke zkušeným praktikům dlouhodobé archivace digitálních dat v Norské národní knihovně. Před lety měl na starosti digitalizaci a ukládání tištěných publikací knihovny a také webarchivaci. Před časem přešel do oddělení digitalizace a ukládání AV materiálu. Národní knihovna v Norsku podle jeho slov během příštího roku bude mít digitalizované všechny knihovní dokumenty. Asi to nebude jen díky neexistenci finančních problémů v Norsku, ale také díky systematické práci, dobrému managementu, DocWorks, a levné práci v Rumunsku (kde jim vyráběli metadata pro některé sbírky). V Ponrepu mluvil o kritériích pro výběr dlouhodobě udržitelného formátu pro AV data. Zajímavé byly jeho úvahy o udržitelnosti barevných prostorů RGB a technologiích multispektrálního skenování. (Viz nedávné pokusy s obrazem Mony Lisy)

Dva příspěvky byly věnovány zkušenostem s digitalizací a ukládáním AV dat v Deutsche Kinemathek. Panové z Berlína používají pro ukládání svých digitalizovaných dat služby Konrad ZUSE Institutu. Jejich rozpočet na digitalizaci a rozvoj systémů souvisejících s digitálními daty nejsou nijak obrovské, přesto se snaží svoje řešení mapovat na některé části OAIS. Pro správu digitálních dat používají komerční systém Adlib media management, který také naživo ukázali v akci. Asi by uvítali, kdyby více filmových archivů používalo tento systém, a mohli sdílet náklady na další vývoj, což se jim zčásti aspoň v Německu daří. Klíčovou částí jejich povídání byly také úvahy o modelování nákladů na ukládání a digitalizaci, což je téma, kterého se dotkl skoro každý prezentující.

Dobrý background k tomu poskytl Bohuš Získal z Cesnetu. Měl techničtější příspěvek o velikostech dat generovaných digitalizací filmového materiálu, a i pro laika jako já přehledně ukázal rozdíly mezi datovými nároky 2k a 4k videa a formáty DCP a DPX.

Jako vždy impresivní bylo povídání o digitalizačním projektu Slovenského filmového ústavu. Peter Csordás mluvil o tom, jak ve velmi krátké době rekonstruovali prostory starého kina, vytvořili pracoviště pro čištění a digitalizaci filmů a naskenovali přes 31000 AV děl, skoro 1000 slovenských filmů. Také mluvil o tom, jaké problémy mají při přenosu dat do archivu CDA. Jen jejich pracovní úložiště má 1PB kapacity, na projektu pracovalo a dále pracuje asi 50 lidi.  Projekt byl financovaný do roku 2015 částkou přes 20 milionů EUR z EU projektu v rámci OPIS osa II a jeho další provoz financuje v rámci povinné udržitelnosti slovenská vláda.

Poměrně ambiciózní projekt finského filmového archivu prezentoval Mikko Kutti (KAVI). Na PASIGu před pár týdny mluvil jeho kolega z CSC s podobným jménem, tak bylo zajímavé vidět teď jednoho z hlavních uživatelů služeb CSC v oblasti digitální archivace. KAVI ročně produkuje asi 320TB skenovaných dat v týmu asi 6 lidí, na straně CSC se o jejich data stará 7 inženýrů, což je služba, která stojí komplet kolem 200 000 EUR ročně. Výhoda pro KAVI - ani neví, jaké pásky se používají, natož aby se o ně museli starat. Exit strategy nemají, proč prý, když CSC je vládou financovaná instituce.

Elzbieta Wysocka mluvila z projektového hlediska o projektech Národního archivu v Polsku, kde také maximálně používají finance z EU projektů. Jejich problémy velmi připomínaly české prostředí - roubováním digitalizace v paměťové instituci na projekty oblasti podobné smart administration apod.

Zajímavý byl projekt prezentovaný Zsuzsou Zádori z archivu Open society university v Budapešti. Do sbírek univerzity se dostalo přes tři tisíce hodin dokumentárního filmového materiálu o průběhu konce komunistického režimu v Maďarsku mezi roky 1988-1996. Materiál na VHS a S-VHS kazetách postupně digitalizují, digitalizují for preservation, spíš než pro access, protože jim smlouva s dárcem neumožňuje videa zveřejnit mimo budovu. Snaží se alespoň co nejrychleji připravit online katalog tohoto materiálu. 

Michal Klodner mluvil o problematice analytického popisu v kontextu filmového archivu. Vůbec popisná metadata a kvalitní popis filmového materiálu jsou klíčové pro vyhledatelnost obsahu a jeho použitelnost pro badatele. Analytický popis, který známe v knihovním kontextu, má tady ještě další dimenze -  je časově závislý, resp. někdy také prostorově. Michal ukázal také několik příkladů popisu komplexnějších objektů, které obsahují více obrazovek, uspořádání projekcí v prostoru, kombinaci audiovizuálního díla s kontextem divadla apod. Tohle není jednoduché dobře popsat, a ještě těžší je takový obsah smysluplně archivovat. 

Ivan David vysvětlil jaké jsou v ČR právní mantinely činnosti archivů, resp. filmových archivů. 

Povídání Jiřího Franka o projektu národního agregátora metadat kulturních institucí mi velmi připomínalo povídání, která jsme slýchali v letech 2009-2010 o projektu národního portálu kultury. Například na konferenci AKM 2009: 

Eva Žáková představila základní funkce Národního portálu, mezi něž patří již zmíněná funkce národního agregátoru pro Europeanu. Dále by měl portál sloužit jako prostor pro prezentaci národního kulturního dědictví a v neposlední řadě napomáhá k naplnění strategie Smart Administration.

Komické je, že informace o tomto pokusu vybudovat národní kulturní portál, stále visí na webu MK ČR
http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-program/informacni-kulturni-portal-czechiana--54579/

„Czechiana je zastřešujícím projektem konceptu eCulture, realizovaným v rámci Národní strategie digitalizace kulturního obsahu, připravovaným na Ministerstvu kultury ČR,“ přibližuje projekt Pavla Petrová, ředitelka Institutu umění – Divadelního ústavu (IDU)...atd."

Doufejme, že za 7 let nebudeme na tomto blogu psát znovu o Czechianě jako o plánovaném, ale nikdy neuskutečněném snu.

Matěj Strnad, Bohuš Získal, Peter Csordás, Martin Koerber, Mikko Kutti, Lars Gaustad, Volkmar Ernst, Ponrepo, 8.4.2016

----

Audiovisual Data: From Acquisition to Metadata 7.-8. April 2016

I Block / 7. April 2016 / 14.00 – 18.00

Analog Data Record, Analog and Digital Registry
14.00 – 14.15 Welcome speech / Michal Bregant /NFA / CZ
14.15 – 14.30 Cultural Objects and Heritage - to preserve, to share, to describe; Role of the Ministry of Culture as the National Aggregator of Digitized Content/ Josef Praks / MKČR / CZ
14.30 – 14.45 Vinegar Syndrome / Michal Ďurovič / VŠCHT /CZ
14.45 – 15.00 The Transition from a Card Catalog to a Complex Collections    Management System / Katarína Gatialová / NM /CZ
15.00 – 15.30 Coffee Break
15.30 - 15.45 Eurofound and Digitization / Peter Csordás / SFÚ /SK
15.45 – 18.00 Discussion /Moderator: Michal Bregant /NFA /CZ

II Block / 8. April 2016 / 9.30 – 13.00
Digitization and Data
09.30 – 09.45 Choosing Format for the Long Term / Lars Gaustad / NB /NO
09.45 – 10.00 Status Quo and Future of Digital Archiving in the Deutsche Kinemathek / Volkmar Ernst / DK / DE
10.00– 10.15 Audiovisual Content - Even Bigger Data and Costs / Bohuš Získal / CESNET / CZ
10.15 – 10.30 Transfer from Analog to Digital Data, Digitization Instrumentation at Slovakia / Peter Csordás / SFÚ / SK
10.45 – 11.00 Coffee Break
11.00 – 11.15 Film Archive and Sustainability / Martin Koerber / DK / DE
11.15 – 11.30 Setting up a Digital Film Archive in KAVI / Mikko Kutti / KAVI / FI
11.30 – 13.00 Discussion /Moderator: Matěj Strnad /NFA /CZ
13.00 – 14.30 Lunch Break

III Block / 8. April 2016 / 14.30 – 18.00
Metadata and Long Term Preservation, Formats of Presentation
14.30 – 14.45 Registration of the Digitization Workflow and Archival Processes in Digital Repository of National Archive in Warsaw / Elzbieta Wysocka / RCFN / PL
14.45 – 15.00 Hungarian Regime Change Video Archive. Digitization and Processing of Black Box Foundation Videos 1988 – 1996 for LTP/ Zsuzsa Zádori / OSA / HU
15.00 – 15.30 Coffee Break
15.30 – 15.45 Analytical Description of Audiovisual Collections /Michal Klodner / NFA / CZ
15.45 – 16.00 Presentation of the Audiovisual Archival Materials from the Legal Point of View / Ivan David / KMVS / CZ
16.00 – 16.15 Role of sector and national aggregator in cultural heritage/ Jiří Frank / NM / CZ
16.15 – 16.30 Film Review ,,Filmový Přehled” / Jan Valter / NFA / CZ
16.30 – 17.45 Discussion /Moderator: Jiří Frank /NM /CZ
17.45 – 18.00 Closing Speech / Michal Bregant / NFA / CZ

ePADD - zpracování e-mailů v archivu

Na Standfordské univerzitě vznikl docela pěkný nástroj podporující zpracování a zpřístupnění e-mailových archivů. 

Vývoj ePADD je financovaný z National Leadership Grant for Libraries, nástroj je volně dostupný pod Apache 2.0 licencí. Ke stažení je na githubu na https://github.com/ePADD/epadd.

Na webu je pak také k vidění discovery modul pro zpřístupnění anonymizovaného emailového archivu: 

http://epadd.stanford.edu/epadd/correspondents

http://epadd.stanford.edu/epadd/browse?contact=12&contact=458#

Archives in Digital Age - seminář v Národním archivu

Trochu se zpožděním bych se chtěl vrátit k semináři "Archives in Digital Age", který se konal 24 a 25. 9. 2015 na půdě Národního archivu v Praze na Chodovci.

Vedle pánů z Národního archivu a Archivu hlavního města Prahy na semináři vystoupili také hosté z Německa: Kai Naumann (Státní archiv Badenska‐Württemberska) a Marco Klindt (Zuse Institute Berlin).

• Kai mluvil o zkušenostech s budováním digitálního archivu (born digital dat) v systému, který označují jako DIMAG. Tento systém se používá asi 13 let v Baden‐Württembersku a některých dalších německých spolkových zemích a je vyvíjen jako komunitní software. Jeho workflow zahrnuje i funkce jako je identifikace formátů digitálních objektů, validace formátů a extrakce technických metadat. 

Informace k DIMAG:

http://www.landesarchiv-bw.de/web/44348

http://wiredspace.wits.ac.za/handle/10539/12501

• Marco mluvil o architektuře řešení pro dlouhodobou archivaci digitálních dat v ZUSE, které poskytuje jeho instituce jako službu paměťovým institucím s využitím open source komponent jako je Archivmatica nebo iRods a Islandora. Popis jejich řešení bude Marco zanedlouho prezentovat na iPresu 2015. Navrhli a realizovali prostředí, ve kterém lze využít Archivematiku v kombinaci s Islandorou a dalšími systémy jako kompletní řešení pro zajištění dlouhodobého uchování digitálních dat. Archivematica se stará o vytvoření Archivních informačních balíčků, Islandora slouží jako interface pro kurátory dat i pro koncové uživatele. Infrastruktura výpočetního centra v ZUSE poskytuje dostatečné úložné kapacity, s využitím HSM technologií a iRods. Jejich přístup k Archivematice a dalším komponentům je velmi pragmatický. Marco je aktivním promotérem systému Archivematica a chápe, že dlouhodobé ukládání informací v digitální podobě je problém, který paměťové instituce samy vyřešit nemohou. Kdyby byli všichni ajťáci tak otevření k potřebám pameťových institucí jako je Marco, asi bychom dnes byli v praktických projektech mnohem dál. 

Něco málo o projektu ZUSE, jinak je třeba počkat na článek z iPress 2015:

http://www.zib.de/features/shepherding-bits

• Pokud jde o příspěvky českého původu, pro mě osobně byly nejzajímavější informace o vývoji systému pro archivaci digitálních dat v Národním archivu ČR. Po několika pokusech pořídit systém pro dlouhodobé uchovávání digitálních dat v tendru s využitím financí z EU fondů nakonec Národní archiv buduje svoje řešení vlastními silami. Zbyšek Stodůlka představil jednotlivé moduly systému, některé jsou již částečně funkční. V případě Národního archivu je hezky vidět, jak vlastní technické řešení zajištění trvalého uchovávání digitálních dat představuje tu jednodušší část projektu - náročnější bude organizační zajištění transferu dat do Národního archiv a jejich následné zpracování. 

• Vedle Národního archivu používá v současnosti několik dalších projektů v ČR v testovacím provozu systém Archivematica. Ačkoli Archivematiku asi nelze nazvat "komplexním řešením pro dlouhodobou archivaci", je  to volně dostupný systém, který je nejdále v implementaci workflow pro řízení vstupu dat do digitálního archivu ve smyslu OAIS. Některé projekty, které se testováním Archivematiky zabývaly, jsou zmíněny v následujících slidech.

27.5.2015 - Přednáška Jan Hutaře - slidy z prezentace online

Falling Though the Cracks: Digital Preservation and Institutional Failures - video [Jerome McDonough]

Jerome McDonough a jeho přednáška dostupná jako video. Mluví o tom, zda knihovny, muzea a archivy jsou opravdu schopné poskytovat dlouhodobou ochranu digitálních dat v oblasti kultury. 

Falling Though the Cracks: Digital Preservation and Institutional Failures from CNI Video Channel on Vimeo.

Přehled open source nástrojů pro správu a manipulaci s daty od amerického národního archivu (NARA)

V souvislosti s přechodem na výhradně digitální "spisovou službu" v USA vydal NARA přehled nástrojů, které mohou jednotlivým institucím a úřadům napomoci ve správě a manipulaci s digitálními dokumenty. V seznamu naleznete běžné nástroje, ale i některé se specifickým využitím. Protože se jedná o volně dostupné nástroje, nic nebrání jejich využití i v českém prostředí.
Seznam je ke stažení zde
http://www.archives.gov/records-mgmt/prmd/open-source-tools-for-records-mgmt-report.pdf