Zobrazují se příspěvky se štítkemNáklady. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemNáklady. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 4. ledna 2015

Portál s výstupy projektu TIMBUS - brána k TIMBUS nástrojům a aplikacím

Evropský projekt TIMBUS skončil na konci roku 2014 (http://cordis.europa.eu/project/rcn/99180_en.html).
Za 4 roky trvání bylo v rámci projektu vyvinuto relativně dost zajímavých nástrojů na digital preservation planning, risk assessment, vytváření technických kontextů apod. Tyto nástroje jsou nyní k dispozici přehledně na portálu TIMBUS (http://timbusproject.net/portal), který bude fungovat i po ukončení vlastního projektu.
Jde vlastně o ucelenou sadu nástrojů, které fungují jako celek, ale lze je používat i jednotlivě. Za zkoušku stojí určitě např.







pátek 29. srpna 2014

Curation Cost Exchange

Před několika dny projekt 4C zveřejnil betaverzi Curation Cost Exchange (známo též jako CCEx) - projektu zaměřeného na práci s náklady na dlouhodobou ochranu. CCEx by svým uživatelům měl pomoci při snaze porozumět nákladům na dlouhodobou ochranu, dát jim možnost porovnat si své vlastní náklady s obdobnými institucem a vzájemně sdílet zkušenosti.
Za zmínku stojí i sekce s doporučenou literaturou (a projekty, prezentacemi i událostmi).

pondělí 3. února 2014

EU projekt 4C je v půlce - podívejte se na publikované dokumenty

Projekt 4C (Collaboration to Clarify the Cost of Curation), který má za cíl zmapovat a lépe pochopit náklady na dlouhodobou ochranu digitálních dat, je v půlce svého trvání. O tom, co bylo dosaženo, si můžete přečíst tady http://www.4cproject.eu/news-and-comment/4c-blog/79-lessons-from-the-half-way-point. Z článku vede link na deliverables, tedy dosud publikované dokumenty - http://4cproject.eu/community-resources/outputs-and-deliverables. Některé z dokumentů stojí za přečtení, viz níže:

  • D4.1 Hodnocení nepřímých nákladů na dlouhodobou ochranu http://tinyurl.com/oupe95y. Tento se zabývá zajímavým tématem nepřímých nákladů. Nejen platy, elektřina, HW a podobně ovlivňují náklady na digitální archiv, ale i skutečnosti, které se pomocí archivu snaží vaše instituce dosáhnout. V projektu spolupracující instituce daly dohromady seznam takovýchto faktorů. Jsou mezi nimi např. riziko, důvěryhodnost, dobrá pověst, autenticita aj. Každý z faktorů je vysvětlen s příklady nákladů, které může přinést.
  • D2.1 Výchozí studie stakeholderů a jejich iniciativ http://tinyurl.com/ksjqors přináší seznam institucí, projektů, publikací a konferencí, které se zabývaly nebo zabývají náklady na dlouhodobou ochranu. 
  • D3.1 Ohodnocení modelů na odhad nákladů a analýza potřeb http://tinyurl.com/m4hm7v5 hodnotí existující nástroje a modely
Dokumenty budou přibývat, tak stránku sledujte i nadále.

pátek 10. ledna 2014

Personální požadavky efektivní dlouhodobé archivace - zpráva NDSA


NDSA provedla v roce 2012 výzkum mezi 85 institucemi, které mají mandát pro dlouhodobou archivaci, kterým zjišťovala, jak tyto aktivity personálně zajišťují.

Většina institucí odpověděla, že by potřebovaly na zajištění dlouhodobé archivace digitálních dat asi tak dvakrát více zaměstnanců než v současnosti  mají:-)  Za prohlédnutí stojí grafy, popisující sbírky jednotlivých institucí z hlediska typů dat, zastoupení jednotlivých činností souvisejících s dlouhodobou archivací digitálních dat (přičemž za relevantní činnosti jsou považovány třeba i katalogizace nebo digitalizace), nebo podíl outsoursovaných činností. 

Obrázek dole ukazuje průměrné počty zaměstnanců v jednotlivých pozicích - realitu vs. potřebu. 





pondělí 10. prosince 2012

Odhady nákladů na dlouhodobou ochranu digitálních informací

V oblasti měření nebo odhadu nákladů na dlouhodobou archivaci digitálních informací vznikla v posledních letech řada modelů. Na tomto blogu jsme informovali například o projektu California Digital Library,  projektu Life nebo o projektu Královské knihovny v Dánsku.

Pěkný seznam projektů a článků z téhle oblasti teď vzniká na wiki Open Planets Foundation.
http://wiki.opf-labs.org/display/CDP/Home




čtvrtek 19. července 2012

Bigliografie: ekonomická udržitelnost a náklady digitálního uchování

Užitečný soupis literatury týkající se nákladů digitálního uchování, sestavený Butchem Lazorchakem z Kongresové knihovny a zveřejněný na jejich blogu The Signal : digital preservation. Zdroje se netýkají pouze udržitelnosti a nákladů digitálního uchování, ale pokrývají velmi široké spektrum témat včetně ekonomických modelů oceňování nehmotných statků.

http://blogs.loc.gov/digitalpreservation/2012/06/a-digital-asset-sustainability-and-preservation-cost-bibliography/

středa 18. července 2012

Mýty o digitálním uchování


Článek Chrise Rusbridge “Excuse me... Some digital preservation fallacies?” publikovaný v Ariadne v roce 2006, který stojí za zmínku.  Ani poněkud “vyšší věk” neubírá tomuto článku na aktuálnosti. Chris se v něm pokouší modifikovat některé zavedené “pravdy”, či spíše mýty, o dlouhodobém digitálním uchování, jako např. že digitální formáty rychle zastarávají, digitální objekty musí být uchovány v jejich věrné podobě nebo že digitální uchování je příliš nákladné. Tyto argumenty se často snaží ospravedlnit nečinnost v oblasti digitálního uchování.

Hlavním poselstvím článku je, že digitální uchování nemusí nezbytně být finančně neúnosné. Tváří v tvář rozpočtovým omezením, digitální repozitáře musí učinit vědomá, pragmatická rozhodnutí, která udrží náklady pod kontrolou a zvýší šanci dlouhodobého uchování digitálních objektů.

Chris Rusbridge. "Excuse Me... Some Digital Preservation Fallacies?". February 2006, Ariadne Issue 46

pondělí 11. června 2012

Náklady na "digital preservation" a projekt dánského národního archivu a královské knihovny

Královská knihovna a národní archiv v Dánsku publikovaly výsledky několikaletého výzkumu v oblasti nákladů na uložení, ochranu digitálních dat. Jejich projekt Cost Model for Digital Preservation (CMDP) začal v roce 2009 na základě předchozích aktivit a pokračuje dodnes. Nástroj ve formě excelové tabulky [zde] je neustále doplňován a vyvíjen. Pokrývá OAIS moduly "Preservation planning", "Archival Storage", "Ingest" a částečně "Administration". Ke všemu je dostupná dokumentace.

pondělí 4. října 2010

Keeping Research Data Safe - studie Charles Beagrie Ltd

Tady jsou hlavní body: 
- nejdražší je akvizice a zpracování při ingestu
- vlastní archival storage, vlastní uložení na HW, stojí mnohem méně než akvizice a zpracování při ingestu
- včasná implementace ochranných opatření (migrace např.) při ingestu ušetří náklady stejně vysoké, jako jsou náklady na celý životní cyklus archivovaného digitálních objektu
- z celkových nákladů na dlouhodobou archivaci ve sledovaných projektech připadlo 55% na zpracování ingestu a akvizici, 15 % na archival storage, 31 % na zpřístupnění
- většina nákladů na dlouhodobou archivaci jsou fixní náklady, které se příliš nemění s velikostí spravovaného objemu dat
- největší díl nákladů jsou osobní náklady
Studie obsahují řadu doporučení jak dlouhodobou ochranu organizovat a financovat. 


Shrnutí:
http://www.beagrie.com/KRDS_Factsheet_0910.pdf


Celé studie jsou zde:

KRDS1: Beagrie, N., Chruszcz, J., and Lavoie, B. (2008), Keeping Research Data Safe: a cost model and guidance for UK universities, Final Report April 2008, available from http://www.jisc.ac.uk/media/documents/publications/keepingresearchdatasafe0408.pdf


KRDS2: Beagrie, N., Lavoie, B., and Woollard, M. (2010), Keeping Research Data Safe 2, Final Report April 2010, available from http://www.jisc.ac.uk/media/documents/publications/reports/2010/keepingresearchdatasafe2.pdf