Looking for colleague to Rosetta support team, based in SGP

https://clarivate.wd3.myworkdayjobs.com/Clarivate_Careers/job/Singapore/Technical-Support-Analyst_JREQ116480-1?shared_id=31584dac-b2aa-4e89-a62e-ce09fc98256e

Workshop: Databases for 2080 – Preserving database content for the long term

Moc pěkný workshop o dlouhodobé archivaci databazí....

https://www.landesarchiv-bw.de/de/aktuelles/termine/72973

A také s českou účastí 

Martin Rechtorik (National Archives Czech Republic): DB archiving and use at Czech authorities

Pozice datového správce na Univerzitě Karlově

Ústav dějin a archiv Univerzity Karlovy přijme archivářku/archiváře se specializací v oblasti digitálního archivnictví na pozici datového správce. Náplní práce mimo jiné bude i spolupráce při tvorbě a realizaci politiky dlouhodobé ochrany digitálního obsahu a tedy i možnost ovlivnit směřování dlouhodobé ochrany v archivu Univerzity Karlovy.

Dlouhodoba archivace digitalních dat na Žive.cz

Článek na živě.cz o dlouhodobé archivaci.

https://www.zive.cz/clanky/jak-ulozit-dokument-z-wordu-aby-vydrzel-cele-roky-je-to-tezsi-nez-cesta-na-mars/sc-3-a-205035/default.aspx

Ani se mi to nechce moc komentovat, je to a pěkná ukázka toho, kde se debata o dlouhodobém uchovávání digitálních informací pohybuje ve vodách mimo - některé - archiváře nebo knihovníky.

Smysluplné je upozornění, že nejde jen o uchování bitů, protože informaci v nich obsaženou musíme také nějak technicky interpretovat. Ovšem dál se už toho moc nedozvíme. To, že máme informaci a umíme ji technicky interpretovat a zobrazit ještě neznamená, že jí rozumíme a umíme ji použít. Můj oblíbený příklad jsou  kameny v okolí pobřeží u Fukushimy (https://www.smithsonianmag.com/smart-news/century-old-warnings-against-tsunamis-dot-japans-coastline-180956448/). Informace se zachovala, dokonce je i k přečtení, ovšem, za tím kamenem stojí města, vesnice a dokonce jaderná elektrárna:-)

Ale konec humoru. Zbytek článku pojednává o technologiích fyzického zápisu informace na různá media - piql, do skla - chybí dna nebo jiný biologický materiál:-]. Metadata, vyhledatelnost, provenience, autenticita, konsistence, identifikace, důvěryhodnost, validita atd. to jsou koncepty, které autor nezná...

Absence hlavních světových a českých aktivit v této oblasti, u běžného uživatele internetu bych čekal alespoň kontakt s archive.org, když už ne s českým webarchivem. Ignorance standardů a best practices, které se v téhle oblasti používají nejméně už od poloviny 90tých let, počínaje ISO standardy a konče možná trochu komickým Topolánkovým přípisem o PDF/A....

Ale třeba se přístí rok připojí živě k world digital preservation day:-)

Digitalní archivace v Narodnim filmovém archivu - presentace Jonáše Svatoše

Winter School: Jonáš Svatoš - Webinar 15 January 2020 from Beeld en Geluid on Vimeo.

NEDCC framwork pro Hodnocení digital preservation nyní dostupný

NEDCC publikovalo po tříletém projektu příručku a šablony na provádění hodnocení dlouhodobé ochrany digitálních dat. Projekt je míněn pro konzultanty, kteří provádějí hodnocení kulturních institucí
dostupné zde https://www.nedcc.org/preservation-training/digital-preservation-assessment-training

Metodický návod pro akreditaci digitálního archivu

Ministerstvo vnitra ČR zveřejnilo Metodiku pro akreditaci digitálního archivu - zásadní dokument pro české archivy, které plánují získat oprávnění k ukládání digitálních archiválií.

Ministerstvo kultury podpoří zpřístupnění kulturního dědictví prostřednictvím knihoven

..V této souvislosti Ministerstvo kultury rozhodlo podpořit společný projekt Národní knihovny ČR a kolektivních správců autorských práv (DILIA a OOAS) na zpřístupnění děl nedostupných na trhu. V rámci tohoto projektu budou prostřednictvím knihoven zpřístupněny digitalizované knihy a časopisy chráněné autorským právem vydané do roku 1989 a následně i do roku 2007. Digitalizované dokumenty budou zpřístupněny ve více než 6 000 knihovnách v obcích, na vysokých školách, vědeckých ústavech, muzeích a dalších knihovnách. V druhé fázi umožní knihovny k digitálním dokumentů vzdálený přístup z domova nebo ze zaměstnání. Ministerstvo kultury zajistí úhradu licenčních odměn za zpřístupnění digitálních dokumentů, což umožní, aby základní služby (vyhledávání a čtení dokumentů) byly zájemcům poskytovány bezplatně. Každý autor bude mít současně právo šíření svých děl prostřednictvím knihoven individuálně omezit.

https://www.mkcr.cz/novinky-a-media/ministerstvo-kultury-podpori-zpristupneni-kulturniho-dedictvi-prostrednictvim-knihoven-4-cs3404.html

The Social Construction of Risk in Digital Preservation

Frank, R. D. (2019). The Social Construction of Risk in Digital Preservation. Journal of the Association for Information Science and Technology. 

https://doi.org/10.1002/asi.24247
http://hdl.handle.net/2027.42/149147

Zajímavý článek, Digital preservaiton jako sociálně konstruovaný problém.

Sociální konstruktivismus existuje od 70 tých let. Čekal jsem, že se dříve či později objeví nějaká disertace, která bude paralelou k "Constructing Social Problems" od Malcolma Spectora, Johna I. Kitsuse (https://www.amazon.com/Constructing-Social-Problems-John-Kitsuse/dp/0765807165). Když si místo "social problems" dosadíme "digital preservation risk" (anebo vlastně třeba "global warming") fungují jejich nápady pořád dobře. Jenže, kdoví jestli sociální konstruktivismus není jen intepretační past:-)

4th International Conference LTP 2019, Call for contributions

Call for contributions

The Central Data Archive in the University Library in Bratislava organizing the 4th International Conference LTP 2019, with focuses on New Trends and Scopes in Building LTP Archives, to be held on November 5, 2019 in Bratislava, Slovakia, from 9:00 am until 5:00 pm.

For an effective exchange of experience in building LTP (Long Term Preservation) archives, we appeal to experts for submissions to the following topics:

• Overview of LTP archives development
• Current state of development of LTP archives in V4 countries
• Examples of good practice of building LTP archives (in the world)
• Archiving www and e-born documents
• Trends and bases for building LTP archives
• Technology trends and impacts on building LTP archives
• Implementation features of LTP systems
• New projects and plans to build LTP systems
• Sustainability of LTP archives
• Credibility and certification of LTP archives
• Strategic planning of LTP archives
• Critical issues of long-term sustainability of LTP archives
• Selected questions about the theory and practice of building LTP archives
• Data formats for LTP archives
• LTP processes
• LTP tools and utilities

Submissions with short abstracts should be sent by May 31, 2019
katarina.tomkova@ulib.sk

Výzva na predkladanie príspevkov

Centrálny dátový archív v Univerzitnej knižnici v Bratislave organizuje 4. ročník medzinárodnej konferencie LTP 2019 tematicky zameranej na Nové trendy a východiská pri budovaní LTP archívov, ktorá sa uskutoční 5. novembra 2019 v Bratislave v Slovenskej republike v čase od 9:00 hod. do 17:00 hod.

V záujme efektívnej výmeny skúseností v oblasti budovania LTP (Long Term Preservation) archívov sa obraciame na odborníkov s prosbou o predkladanie návrhov príspevkov k nasledujúcim témam:

• Prehľad rozvoja LTP archívov
• Aktuálny stav rozvoja LTP archívov v krajinách V4
• Príklady dobrej praxe budovania LTP archívov (vo svete)
• Archivácia www a e-born dokumentov
• Trendy a východiská pri budovaní LTP archívov
• Technologické trendy a vplyvy na budovanie LTP archívov
• Implementačné črty systémov LTP
• Nové projekty a zámery budovania LTP systémov
• Trvalá udržateľnosť LTP archívov
• Dôveryhodnosť a certifikácia LTP archívov
• Strategické plánovanie LTP archívov
• Kritické problémy dlhodobej udržateľnosti LTP archívov
• Vybraté otázky teórie a praxe budovania LTP archívov
• Formáty údajov z hľadiska LTP archívov
• LTP procesy
• LTP nástroje a utility

Názvy príspevkov s krátkym abstraktom posielajte do 31. 5. 2019 na katarina.tomkova@ulib.sk

Časť nákladov, spojených s konferenciou, uhradíme prednášateľom po vzájomnej dohode.
Zaradenie príspevkov do programu konferencie oznámime predkladateľom najneskôr do 14. 6. 2019.

Využití blockchainu v dlouhodobé archivaci?

Na poprvé jsem si říkal, ha, zase další sexy termín, to si někdo vybral jen aby dostal finance na projekt. Možná to ale nebude uplně hloupý nápad, soudě podle paperu z projektu Archangel:   https://arxiv.org/pdf/1804.08342.pdf. 

Další informace o tomhle projektu jsou tady https://blockchain.surrey.ac.uk/projects/archangel.html

Služba dlouhodobé archivace dat na CESNETu v pilotním provozu

Cesnet oznámil spuštění testovacího provozu služby LTP úložiště. Z hlediska rozsahu  OAIS jde především o pokročilé funkce archivního uložiště a v určité míře také implementaci funkcí některých dalších funkčních entit jako ingest, data management apod.

Podrobnosti k API systému systému jsou na https://du.cesnet.cz/cs/navody/ltp/start

Testovat můžete začít na https://ltp.cesnet.cz/.

Identity of a nation: Protecting the digital evidence of who we are

Digital national identity assets underpin our democracy

The Australian Strategic Policy Institute publikoval zprávu, která se zamýšlí nad tím, co pro národní identitu znamenají digitální dokumenty. Text je zaměřen na Austrálii, je ovšem aplikovatelný na jakoukoliv jinou demokratickou zemi. Bylo by zajímavé zjistit, jestli takto někdo uvažuje v i českém prostředí.
Autorka argumentuje, že nejen klíšové národní systémy, databáze a sítě mohou být ohroženy napadením od nepřátelských vlád či jednotlivců, ale také data kulturní povahy mohou být vhodným cílem. Cílem, který má potenciál oslabit celou společnost nebo i jen vládu. Pro mnohé klíčové dokumenty státu v současné době neexistuje žádná fyzická předloha či kopie, protože nikdy žádnou neměly (narodily se digitálně).

Zkusme si představit následující scénáře:

• znění zákonů v elektronické podobě bude záměrně pozměněno. Toto může ohrozit integritu celého právního systému státu
• systémy udržující databáze narození, sňatků a úmrtí budou vymazány, nebo pozměněny. Toto může společnost ochromit a zastavit vše od prodeje nemovitostí po svatby
• ...

Co zpráva navrhuje? Doporučuje australské vládě identifikovat data důležitá pro národní identitu a systematicky podporovat jejich ochranu. Je nutné více propojit v současnosti relativně oddělená pole digital preservation a information security. Zpráva uvádí příklady klíčových born-digital dokumentů, např. záznamy parlamentu, výsledky vyšetřovacích komisí, australský webový archiv, archivy televizního vysílání, pasové a imigrační údaje. Mezi důležitá digitalizovaná data zahrnuje: kopie rozsudků soudů, digitalizované noviny aj. 

Závěrem zpráva podává 15 doporučení jak čelit popsanému nebezpečí. Volá po koordinované akci australské vlády, lepší spolupráci mezi security a digital preservation oblastmi, lepším a promyšleném financování institucí ochraňujích klíčové dokumenty, nutnosti provádět digital preservation procesy a bezpečnostní opatření ve všech veřejném i soukromém sektoru.

Cinderella's Stick: A Fairy Tale for Digital Preservation

https://link.springer.com/book/10.1007/978-3-319-98488-9#toc

Cinderella's Stick
A Fairy Tale for Digital Preservation

Authors
Yannis Tzitzikas
Yannis Marketakis

Perspectives on the Changing Ecology of Digital Preservation - The State of Digital Preservation in 2018

Oya Rieger publikovala pěkné shrnutí současného stavu digital preservation. Text je souhrnem dotazníků vyplněných vedoucími odborníky v této oblasti. Ze seznamu respondentů je zřejmá převaha odborníků ze spojených států, i tak text obsahuje relevantní závěry a poznatky.

Otázky předložené respondentům byly následující:

• What seems to be working well now (in which areas have we seen significant progress)? 
• What are your thoughts on how the preservation community is preparing for new content types and formats? 
• Do you have any observations about new research workflows and practices (or cultural practices) and their potential impact on the future of scholarly record? 
• What do you see as gaps or areas that need further attention (where the community has not made sufficient progress)? These could be organizational, technical, sociocultural, etc. 
• If you were writing a new preservation research or implementation grant, what would you focus on? 

Oya Y. Rieger. Ithaka S+R. October 29, 2018.https://doi.org/10.18665/sr.310626 
https://sr.ithaka.org/wp-content/uploads/2018/10/SR-Issue-Brief-State-Digital-Preservation-20181022.pdf

Úvod do PREMIS od Priscilly Caplan česky

http://www.loc.gov/standards/premis/UnderstandingPREMIS_czech.pdf

Oxford Common File Layout Specification 0.1

Hodně zajímavá aktivita směřující ke specifikaci toho, jak by měla být pro dlouhodobé ukládání strukturována data a metadata na úložišti tak, aby se dala použít v budoucnu v novém repozitáři.

A key goal of OCFL is the rebuildability of a repository from an OCFL storage root without additional information resources. Consequently, a key implementation consideration should be to ensure that OCFL objects contain all the data and metadata required to achieve this. With reference to the OAIS model, this would include all the descriptive, administrative, structural, representation, and preservation metadata relevant to the object.

Draft specifikace je zde: https://ocfl.io/0.1/spec/

Pečet Nestoru česky

Usilím pánů z Národního archivu vznikl český překlad Nestor seal, dostupné zde:

 http://nbn-resolving.de/urn:nbn:de:0008-2018071005

138TB na ctvereční palec - atomic memory

Archives in Digital Age (AiDA) 2018 v NA ČR - krátké shrnutí

10. a 11. května 2018 se v Národním archivu ČR uskutečnil Seminář Archives in Digital Age (AiDA) 2018. Šlo již o třetí ročník akce a tentokrát byl seminář tematicky zaměřen na audit a certifikaci digitálních repozitářů. Jedním z pozitiv akce bylo i propojení archivářské a knihovnické komunity kolem digitálních repozitářů. I když byli archiváři zastoupeni rozhodně početněji, tak knihovny zde měly své zástupce alespoň z NK ČR a MZK. 

Nejpřínosnější byly rozhodně příspěvky Christiana Keitela ze State Archives Baden-Württemberg, který je členem německého sdružení nestor. Toto sdružení vypracovalo normu DIN 31644, která se v Německu používá pro certifikaci důvěryhodných digitálních repozitářů (ať už jsou tyto repozitáře v knihovnách, archivech, nebo jiných paměťových institucích). Zkušenosti Christiana Keitela z vývoje této normy a z průběhu auditů se ukázaly jako velmi poučné a cenné. I když norma DIN 31644 reflektuje německé prostředí, tak díky silnému napojení kolegů z Národního archivu na Německo se zde rýsuje možnost spolupráce a přenesení této normy do českého (alespoň archivního) prostředí. Národní archiv ČR má nyní v plánu přeložit „Explanatory Notes on the nestor Seal for Trustworthy Digital Archives“. To by mohlo být velmi přínosné, protože norma DIN 31644 není tak komplikovaná jako mezinárodní ISO 16 363, ale poskytuje potřebnou certifikaci důvěryhodného digitálního repozitáře. Norma DIN 31644 by se teoreticky mohla stát náhradou auditu nebo dokonce certifikace podle ISO 16 363 v českém prostředí.

Zdeněk Vašek z Archivu Univerzity Karlovy ve své prezentaci shrnul přínosy certifikace a stav v ČR – zajímavé je, že dva ze tří repozitářů, které získaly Data Seal of Approval (DSA), si po vypršení certifikaci neobnovily. Nejspíš je to způsobené tím, že v původním projektu byly finance na přípravu dokumentace a absolvování certifikace, ale poté už se na re-certifikaci zdroje nenašly. V prezentaci byly také zmíněny zajímavé poznámky k situaci v ČR – o certifikaci se hodně mluví, norma DSA je tu hodné populární (viz dva překlady z let 2013 a 2016) a všichni si přínosy certifikace uvědomují, ale prakticky nikdo nepracuje na certifikaci svého digitálního repozitáře. Autor to připisuje náročnosti certifikace na čas a zaměstnance, roztříštěnosti komunity a tomu, že v našem prostředí nepanuje shoda na jednom standardu. V tomto ohledu bude důležité sledovat postoj Národní knihovny ČR, která má jako jediná z knihoven v ČR LTP úložiště. Plány Národní knihovny ČR na certifikaci svého LTP úložiště podle některé z norem důvěryhodnosti digitálních repozitářů jsou už několik let známy, mluvilo se o hodnocení podle DSA (nyní CoreTrustSeal), po kterém by mohl následovat (interní) audit dle ISO 16 363.

Zdeněk Hruška mluvil o důležitosti stanovování nákladů v digitální repozitářích a o nástrojích LIFE3 a KRDS2, které ke kalkulaci nákladů slouží. Dlouhodobé financování a schopnost repozitáře vytvářet rozpočtové alternativy jsou z hlediska důvěryhodnosti klíčové (viz norma ISO 363, kapitola 3.4 Economical Sustainability). Nákladové modely podporují tyto schopnosti, stejně jako schopnost činit rozhodnutí na základě stanovení různých rozpočtových možností. I když je využití některého z nákladových modelů náročné (na čas a lidské zdroje), tak přínosy jsou jasně patrné. Konec konců i interní audit podle některé z norem pro důvěryhodné repozitáře je nákladný na zdroje, ale přínosy jsou neoddiskutovatelné.

Zoltán Lux z  Hungarian National Archives představil jiný pohled na certifikaci digitálních repozitářů, protože maďarský repozitář nemá certifikaci podle mezinárodních norem pro důvěryhodné repozitáře, ale v tuto chvíli se snaží vyhovět pouze národní legislativě a požadavkům na IT zabezpečení. V Maďarsku jdou cestou důrazu na risk management, aby vynaložené zdroje nepřevážily případnou vzniklou škodu. Zajímavé bylo, že po příspěvcích ostatních přednášejících přiznal pan Lux, že budou muset začít přemýšlet i o certifikaci dle mezinárodně uznávaných norem, jako jen CoreTrustSeal, nestor seal, nebo ISO 16 363. Zdá se, že osvěta a setkání na mezinárodní úrovni mají svůj smysl a výměna zkušeností je pro rozvoj komunity klíčová.

Katarína Tomková z Centrálneho Dátového Archívu (CDA) představila cíle projektu i zkušenosti s auditem v minulosti stejně jako plány do budoucna. Vzhledem k tomu, že povinnost auditu byla pro repozitář zakotvena v samotném projektu, tak CDA prošel externím „pre-certifikačním“ auditem dle normy ISO 16 363 v roce 2014 a také získal certifikaci podle normy ISO 27 001. Plány byly rovněž na certifikaci dle DSA, ale vzhledem k tomu, že z této normy se stala norma CoreTrustSeal, tak nyní repozitář CDA vyčkává s dalšími kroky.